Z kroniky Včelné díl I - Otevření hasičského skladiště

Kronika Včelné, díl I., r. 1925

Otevření hasičského skladiště

Dne 28 června bylo slavnostně otevřeno ve Včelné hasičské skladiště v domě p. Josefa Kalkuše, který tuto místnost dal hasičskému sboru ku používání zdarma. On sice formálně nájem béře, ale jen na papíře, zas to hned sboru jako dar vrací.

Před tou slavností byla ovšem schůze a na té podal návrh Frant. Kroneizl, jednatel, aby se to světilo. Rudolf Vavroch, pokladník, podal návrh, aby se nesvětilo. Zvítězil návrh Vavrochův. A nyní do toho. Postaveny 3 brány, uspořádána zahrada, v předvečer střílel Kroneizl z hmoždýře, brány na silnicích stály, u každé postaven trubač a když odněkud přicházeli korporativně hasiči, trubač zatroubil a hasiči v helmicích a pracovním (plátěném) oděvu jim s hudbou chodili ku branám naproti. Někdy měli dost na spěch. Sotva přišli s jedněmi, už zas troubil u jiné brány a tak se hasiči dopoledne našlapali a muzika nahrála dost a dost. Potom se u jedné brány seřadili a šli ku skladišti na přednášku. Ovšemže musel pan Moravec svou přednášku přednést ze stříkačky, toť samozřejmé. Po poledni udělali poplach, jako že hoří a jeli honem do Mocalovi (Kroneizlovi) louže hasit oheň. To bylo brzy hotovo a potom na koncert. Cakra, bylo to pěkný, hudba pěkně hrála, ale bylo chladno; vzlášť odpoledne. Každý toužil po šenkovně a do večera než bude věneček, ještě dlouho. Zkrátka, nemohli se rozproudit, pivo jim nechutnalo. Pomalu se tedy cizí roztrousili domů a domácí se dočkali večerního věnečku. Jo, to bylo něco jiného. Tam bylo lidí. Tak pěkně jim to šlo až asi do jedné hodiny, až se stal ouraz. Prý Václav Bradáč něco začal, anebo snad někdo s Bradáčem a byl maler. Když se dostal Bradáč ven, házel jim do předšenkovny kameny. Nic vážného se však při tom nestalo. Hasiči se na to tuze mrzeli, že jim to musel ten vrták Venca Bradáč zkazit. Co se mohlo stát za neštěstí, kdyby byli rozvážně nejednali. V sobotu po slavnosti byla schůze. Vyneslo to přes tisíc korun čistého užitku a tak si poplatí zas nějaké dluhy. Vždyť se při slavnosti dost načinili, aby to hodně vyneslo. Při té schůzi toho bylo dosti ku vyřizování a tak se hasiči trochu dále zdrželi. Rozumí se, že se v hospodě také pije a tak není divu, že se jazyky rozvazují. Tak si něco řeklo Václav Janouch a Frant. Kroneizlem a tento, jelikož resignoval na funkci jednatele i na hasiče, byl jaksi rozčilen (prý skrze to svěcení) a Janouch je u jeho strany a hlasoval proti, tedy popad sklenici a třepl ji Janouchovi do hlavy. Tu máš za tu resignaci prý řekl. Rozumí se, že Janouchově hlavě volno nebylo. Na lékařském vysvědčení stojí psáno, že má několik tržných ran na tváři, u ucha, pod okem a podobně; ne však těžké. Konečně se potom přece smířili. Kroneizlovi se přece nechtělo, aby to Janouch četníkům udal a tak se zavázal, že to všeckno zaplatí. No voda. k čemu není taková věc dobrá. Jeden má bolest a druhýho to bude stát hezkých pár korunek. To spůsobí prchlivost. Druhý den prý říkal Kroneizl, že neví, kterak se to mohlo stát. Inu, už se stalo. Teť budou mít hasiči co klížit dohromady. Až dosuť jim to šlo dobře a nyní se to začalo trochu rozkližovat. Ale to bývá vždycky a při všem. Žádná věc nová tak jak je nedrží, každá se musí za čas poopravit a tak je i zde. Za ten krátký čas, co zde sbor existuje, udělali zdejší hasiči dosti. Začali s holýma rukama a dnes mají stříkačku, skladiště, výstroj as pro 14 neb více mužů, nějaké nářadí, no, vždyť je toho zatím na ten krátký čas dost.