Z kroniky Včelné díl I - Nynější pohřby

Kronika Včelné, díl I., r. 1926

Nynější pohřby

Tuhle nedávno zemřela dceruška Aloisi Černému. To ovšem není nic divného. Přišli školáci s p. učiteli, ale přijel se s milou školačkou rozloučit i pan farář z Boršova, kamž holka chodila do školy. No vida, pomyslil jsem si. Je nyní konkurence s tou českoslovanskou, musí se ven. Co lidé nevidí, nekoupí.

Nedávno jsem psal o Fáně Irů že umřela, a nyní mohu psát o jejím hospodáři Irovi, neboť měl též brzo po Fáně pohřeb; 19. února. To byl jiný „funus” než Fánin. Ira byl také přispívající člen hasičů, no a hasiči přišli. To lidi koukají na hasiče; někteří mají přilbice a když svítí slunce, jen se to leskne. Přišla též hudba, spustila smuteční pochod a už se stěhoval Ira na ten nový hřbitov do Kameného Újezda. Nebýt těch hasičů prosím vás, jaký pak by to byl pohřeb. Ale takhle, jo, to je něco jiného; to si musím také sám pro sebe zajistit. Kdybych věděl, že mě půjdou hasiči s muzikou takhle na „funus”, tak bych schválně umřel. Se smutnou bych tam nerad šel. Smutku mám za živa dost.