Z kroniky Včelné díl I - Jak jsme v tom hospodářsky

Kronika Včelné, díl I., r. 1926

Jak jsme v tom hospodářsky

Tohle to bych vám vy příští lidé rád ukázal, aby jste si mohli aspoň přibližně představiti obraz, jak asi jsme v této době žili a jak se nám vedlo. Ukázka tato nebude asi příliš přesná, neboť jsme to počítali se ženou od chalupy k chalupě jenom tady doma za stolem a je snadno možno, že je tu ještě někdo, koho neznáme, a nebo mohl být někdo opomenut. S tím tedy počítejte. Napřed vám ukážu, kolik je tu v této době státních zaměstnanců, ať úředník, hlídač tratě, nebo od vrchní stavby i jiné.

Tedy: V Poříčí jsem jich napočítal __________ 12
Ve Včelné ____________________________ 24
Pensistů od dráhy jsem napočítal od v Poříčí ___ 4
__________________________ ve Včelné __ 12
pensistek z tabákové továrny je v Poříčí ______ 1
________________________ ve Včelné ____ 14

Pense po padlých vojínech (počítaje padlé vojíny) je v Poříčí asi 8 (přesné číslo nemohu uvést) a ve Včelné 22. Pensista od telegrafu je zde 1, od pošty tuším 2. Úrazovou pojišťovnu béřou 4, jeden učitel a jedna učitelka pensi. Dále máme na poště jednoho poštmistra, 1 slečinku a 2 listonoše. Mimo toho 3 učitelové a 1 učitelka ruč. prací. Jak tedy vidět, jde sem pěkná hromádka peněz státních. Tito všickni mají své zajištěné příjmy, ať větší nebo malý a mohou se dle toho se svým životem zařídit. Je zde dosti případů, že béřou oba; muž i žena. Buťto ona z tabákové továrny pensí a on od dráhy a v jednom případě béře žena rentu úrazovou i pensi z tabákové továrny. Takovým podvojným pensistům se ovšem daří nejlépe. K tomu mají takový všickni chalupy. To už stačí.

Nyní uvedu tak přibližně, kolik je zde lidí, kteří mají práci po celý rok, najmě v továrnách i jinde. Takový to také nemají nejhorší. Peníze jsou hybná síla života. Vezmeme tedy napřed Poříčí, s vynecháním velkostatku. Tam jsou lidé sice také zaměstnáni celý rok, ale tam se lidé často mění a proto je moc neznám. Tam jsou lidé nejubožejší z ubohých.

V Poříčí jsem napočítal mužů se stálým zaměstnáním 30
_________________ žen ___________________ 28
obchodníků ________________________________ 8
řemeslníků _______________________________ 14

Poříčtí jsou většinou zaměstnáni v továrně Bratří Zátků, muži i ženy. Kdyby tato továrna přestala existovat, tak by se museli z Poříčí snad vystěhovat. Tak jsou na ni závislý. Obchodníky jsem počítal kupce, šenkýře i jiné, ale ti jiní zde nejsou. Řemeslníky jsem počítal obuvníky, krejčí kováře, koláře, tesaře, řezníky, i zedníky. Ve Včelné též.

Ve Včelné je lidí se stálým zaměstnáním. Mužů 46
______________________________ Žen 37
Obchodem se tu živí lidí ________________ 25
řemeslem ___________________________ 30

Tady ve Včelné jsou hodně zastoupeni obchodníci, co jezdí po výročních trzích (tady jim říkají kramáři); někteří se živí hokynářstvím, t.j. kupují po vesnicích vejce, máslo, drůbež a.t.d. a ve městě to prodávají. Jiní prodávají doma, to jsou kupci. Řemeslníci jako ševci, krejčí, řezníci se živí doma a druzí buťto mají též doma práci, anebo chodí na práci do města jako ostatní dělníci. Ráno a večer jich hromadu jezdí vlakem a v létě po silnici na kolech. Za sto let možná že budou jezdit vzdušnou dráhou. Do tabákové továrny chodí nyní asi jenom 6 žen a jeden muž. Dříve jich tam chodilo mnohem více, jak je vidět na pensistkách. Tam si vydělají ženy nejvíce a mají pensi. Můj ty božinku, tam kdyby chtěli vzít všeckny ženy, to by byla dobrota. Že ti lidé ještě víc nekouří, aby se tam hodně žen zaměstnalo. Jak bych měl rád moji ženu, kdyby tak měla nyní pensi. Hned bych byl veselejší.

Z toho co jsem napsal, seznáte, jak málo lidí zde má stálou práci. Mnoho lidí je odkázáno na práci sezoní, letní a tak čas od času, kde se co dá sehnat. To aby člověk z kůže vylít. Vydí jak jiní mají peníze a on neb ona nemůže sehnat ani na stravu. Jaký je to pak život a jaké se to rodí myšlenky v hlavách. Vzpomene na to někdo ze zodpovědných činitelů? Tady jsem vám ukázal obec po jedné straně. Nyní je třeba obrátiti list a ukázat vám, jak to tu vypadá, když jdete obcí a díváte se na to. Na příklad hostince. V Poříčí je hospod 5, ale každý má k tomu hostinství ještě hospodářství, nebo řeznictví. Jeden ve Včelné má k tomu ještě dvoji pensí. Ono je to rozděleno tak, že někdo má mnoho najednou a někdo nic. Tedy:

V Poříčí je hostinců 5 a ve Včelné 3.
Obchodů je ve Včelné 7 a v Poříčí 3.
Řezník je v Poříčí jeden a ve Včelné 3.
Obuvníků je toho času ve Včelné 5 a v Poříčí 2.
Krejčů je v Poříčí jeden, ne Včelné 2.
Zámečník je ve Včelné jeden a klempíř také jeden.
Rolník, který se jenom tím živí je v Poříčí jeden, mimo velkostatku.
Kovář je v Poříčí jeden a kolář také, a jeden zahradník.

Málo který se živí výhradně svým řemeslem nebo obchodem. Některý má k tomu malé či větší rolnictví, a jeden pekařství. Pekaři jsou ve Včelné 2. Trafiky jsou v Poříčí 4, ve Včelné 2, ale jen jeden to má mít za živobytí; ale ani to nejde. Z větších věcí tu máme v Poříčí velký mlýn, Kultovu továrnu na mýdlo, poštu, školu, nádraží, jedno v Poříčí a druhé ve Včelné. Také máme ve Včelné 3 podnikatele staveb. Když tak jdete obcí a vydíte to všechno, pomyslíte si, že je tu čilý život. Ovšem, je dosti čilý, až na to, že lidé nemají peníze, aby všechno to co se jim nabízí a co potřebují si mohli také koupit. Tahle civilisace má také svůj rub; a mnohdy bývá ten rub hodně drsný. Já myslím, než ta země naše vychladne, že si to lidé přec lépe zařídí. Jen nebude-li již pozdě.