Z kroniky Včelné díl I - Oheň ve vsi

Kronika Včelné, díl I., r. 1926

Oheň ve vsi

Den 21 května as o půl jedné v noci jsem slyšel zvonit na poplach. Vyšel jsem ven a zdálo se mě, že je to as ve Čtyřech chalupách nebo v Poříčí. Druhý den jsem se dozvěděl, že hořela kolna na dříví u Josefa Kalkuše ve Včelné; tedy u nás. Ten večer před tím měli hasiči u Kalkuše schůzi, zdrželi se a usnuli spánkem spravedlivých. O půl dvanácté prý byl Kalkuš venku a nic nebylo a po dvanácté už to hořelo. Chytlo to prý od vysipaného popele. Nyní byl poplach. Trubači spali, ale Vávru prý švagr vzbudil, když to bylo už strhnuté. On prý by tam byl šel, jak bylo pozdě, ale neměl trubku; tu zapůjčil členu Faitlovi, který se učí troubit. Tak se stalo, že, ač má sbor dva trubače, při ohni u velitele hasičů, místo troubení se muselo zvonit. Velitel byl tím ovšem popuzen a později mě povídal. Jo, ti umí hájit majetku bližního. On to viděl a nešel tam. Že neměl trubku?, je tam Bohdal vedle, proč na něj nezaklepal? Inu, zlobil se poškozený Kalkuš, velitel. Sám hasiče učí a když hoří u něj, ani nezatroubí na poplach. Musí se zvonit, jako kdyby tu hasiči nebyli. Není to k zlosti?