Z kroniky Včelné díl I - Zloději

Kronika Včelné, díl I., r. 1926

Zloději

Letos se v našem kraji objevili zloději ve větším množství a proto bylo politickou správou obcím nařízeno, aby se konaly občanské hlídky. Tak se tedy u nás, t.j. ve Včelné utvořila hlídka a v Poříčí také jedna. Starosta to každý den nařídil, kdo má hlídat a když nemohl, tak ať dá 10 korun a zjedná se za něj. Pane to byly hlídky. Dne 5 října to začalo. Seděl jsem toho dne při čtení doma a najednou slyším střelbu. Z prvu jsem myslel že zde mají vojáci noční cvičení, ale když byla rána každá jiná, mýlilo mě to. Druhý den jsem se dozvěděl, že to bylo proti těm zlodějům. Tu bylo ten první den strachu a proto se dělal takový rámus. Když jsem měl o tom řeč, proč to tak hřmotilo, povídá mě jeden. Což se bojí, hlupáci, vždyť oni kdo ví kde jsou a potom, snad by nešli své kolegi okrádat. Já řku; jak to kolegi? ale on; vždyť se říká že je to na Bořích samej zloděj; že nekrade jen svatý Jan v kapličce. - Inu, humor je ve všem. Ono se ve skutečnosti o nás moc přehání; u nás se bere většinou kousek dříví z lesa, no a když si někdo přihledí trochu toho krmení pro kozy a nějaký ten brambor a zelí.

Od 5 října máme tady hlídky, ale více se už nestřílelo. Druhý den jsem slyšel troubyt na ponocenskou troubu, ale i to zaniklo. Po nějakém čase jsem byl v hostinci a Pechoč vypravoval. Dneska nás bylo v partě šest, bylo to ze soboty na neděli a byli jsme samý vybraný. Třikrát jsme byli u Kalkušů a třikrát u Petrů, aby to bylo stejné. Vždy jsme to obešli, také jsme se sešli s poříčskejma a co pořád na vsi dělat?, tak do hospody; však oni nás neodnesou. Někteří hlídali v hospodě až do devíti ráno. Ovšem, nestává se to každý den, ale dosti často. Pozoruji však, že se to hlídání již přejídá a že se toho brzy nechá. Nač také. Lupiči nejdou, tak co se v noci tlouct po vsi.