Vytisknout tuto stránku

Z kroniky Včelné díl I - Naše pohřby

Kronika Včelné, díl I., r. 1926

Naše pohřby

Bylo tu letos pohřbů asi 13. V Poříčí vím jen o dvou. Všechny byly římskokatolické, až ten poslední dne 8 prosince byl československý. To zemřela stará Sekyrka, vlastně Sekyrová. Ležela chuďas starý celých 11 let a nyní asi dva roky byla na okolku. Po domech ovšem choditi nemohla, tak jí to chlapec Bezděkoví (měla ovšem dceru, ale ta chodila do práce) vybíral podle dřívějšího vzoru staré Polákové. To měla od starosty knížku a v ní seznam čísel obce Poříčí a Včelné. K tomu bylo poznamenáno, kolik dní ji má které číslo stravovat. Obyčejně byl jeden den a jen tam, kde bylo více polností, byly dva dny a podobně. Chlapec přišel, přinesl konvičku a řekl, předkládaje knížku. Sekyrová vás prosí, abyste jí poslali stravu, anebo 4 koruny. Poláková dostávala napřed 7 a později 5 korun, když na to bručeli, že je to moc, tak se usnesli na menším obnosu. On každý stravu nedával. Prosím vás, co jí měli poslat takové staré ženě? Divíte se, proč nebrala podporu přímo z obecní pokladny? To byl prostě velký obnos, takto to bylo snadnější, ač na byt 100 korun také brala a více než 100 korun nikdo nebral. Vždyť je jich tuším asi 12. Jeden nebo dva jsou z Poříčí. Kdyby měla obec vyplácet podporu všem ku práci neschopným v obci, potřebovala by na to ročně hodně tisíc. Tu by bylo teprve nadávek na ty daně. Blaze tomu, kdo má na svoje stáří nějakou pensí. Jen pensi a zas pensi lidé potřebují. Nyní je starobní a invalidní pensí zákonem zavedeno, a lidé na to nadávají jako špačkové a platit na to nechtí. Ale až budou staří, potom by brali a třeba to nyní svojí hloupostí pomáhají zrušit.

Ale kam jsem se to dostal? Mám psát o pohřbech a píši o pensi. Ty československé pohřby byly už ve Včelné dva a v Poříčí, vlastně ve Březí jeden. U nás před sčítáním lidé vystupovali z církve a později šli k českoslovanské. Slaboši.