Z kroniky Včelné díl I - Druhá kontrola kroniky

Kronika Včelné, díl I., r. 1927

Druhá kontrola kroniky

Dne 22 února poslal mě pan učitel Trávníček lístek, abych se o 1 hodině dostavil s kronikou do školy, že je tu pan okresní školní dozorce, jako dozorce matriční. Pan dozorce je hodný pán znám jej už z dřívějška. Knihu si prohlédl a již mě chyby nevytýkal, kromě toho, že jsem neměl psát, jak jsem poslouchal radio. Co prý je historikovi do toho. A co mě dávají lidé za práci, že mu také není nic. Uznávám, že jsem mohl ten list ušetřit, ale měl jsem k tomu svůj důvod, vzlášť pro ten druhý článek.

Horší bylo to, když se mě pan profesor ptal, vedu-li v evidenci letopiseckou komisi. Koukal jsem asi na pana dozorce nějak hloupě a přiznával se, že o této komisi nic nevím. Což vám tam o tom nic neříkali?, jako na tom kursu. Pravím, že tam bylo řečeno jen o komisi knihovní dvoučlené. No a vy, to bude tříčlená; praví pan profesor. Potom jmenoval datum a číslo ministerského nařízení panu učiteli, aby si to poznamenal a pan řídící že nám to zapůjčí. Podle toho si vyhledáme příslušný zákon o této věci a dle toho se mám řídit. Nyní prý musím, pravil pan profesor, to psát zatím do sešitu. Zvolená komise to musí schválit a teprv za 3 roky se to může psát do kroniky. Napsané se pak po určitou dobu vyloží k veřejnému nahlédnutí, aby lidé věděli, co se píše.

Doma o této věci několik dní přemýšlím a docházím k názoru, že tato široká demokracie vlastně zabije kroniky. Budou to samé sešítky nebo popisky a kniha žádná. Za tři roky; to je pořádný oklon. Dle mého je nejlépe si udělat o věci poznámky a za čas, tak asi za měsíc to do knihy zapsat. Takto se bude psát málo nebo nic.