Z kroniky Včelné díl I - Co tu máme nového

Kronika Včelné, díl I., r. 1927

Co tu máme nového

Nového toho tu máme sice u nás dost, ale já míním napsat jen o tom, čemu nejsme zvyklí a co je pro nás nové. Novinkou je pro nás to, že prodal pan Dr. Růžička velkou vilu v lese nemocenské pokladně gremium obchodníků v Praze a ta z toho loňského roku zřídila ozdravovnu pro rekonvalescenty. Viděli jsme tu tedy v loni prvně uzdravující se nemocné. Konečně se ta vila dočkala svého účele. Jméno nese „Sokolov”.

Druhá novinka je pro nás, že si zde zřídil pan Homolka „Bufet”. Již vloni se prodávaly v tomto bufetu mnohé sladkosti k pití i k snědku, ale prosím vás, kdo pak si tyhle sladké vodičky bez alkoholu koupí? Pan Homolka chtěl, nebo vlastně mínil čelit alkoholu, ale poměry byly silnější. Letos si musel bufet „Růže” respektive pan Homolka zažádat ještě o prodej piva. Pivo, panečku, to je něco jiného, vzlášť v létě. K tomu už se dobře zakusují různé salámy, sýry a podobné. A tak nyní si můžem zakoupit když jdem na dráhu nebo z dráhy, nejen sladkosti v bufetu „Růže”, ale i řízné pivečko. Tak jsou někdy poměry silnější než nejlepší předsevzetí.

Třetí novinku tu máme prodej prken a dříví, nebo správněji dřevařský obchod v Poříčí u nádraží. Pan Vojtěch dudák dobře rozpoznal, že je zde takový obchod zapotřebí a proto tu tento obchod zřídil. Vždyť jsme museli každé prkno přitáhnout z Budějovic, neb odjinud, dříví také, a nyní to máme všechno tady k našemu pohodlí.

Ještě tu máme jednu novinku a tou je zahradnictví pana Zimy v Poříčí u řeky. Tam si kupujeme různé sazenice, květiny, keře, no všechno. Kdo pak by to z města tahal, když nemusí. S jara si lidé zvou pana Zimu, aby jim narouboval stromky a on jeden za 50 hal. naroubuje. Tím nám pomáhá zvelebovat naše stromoví.