Z kroniky Včelné díl I - Zemětřesení

Kronika Včelné, díl I., r. 1927

Zemětřesení

Dne 25 července asi p půl jedenácté večer jsem ponejprv zažil zemětřesení. Leželi jsme již a pojednou slyším jak dveře čerstvě za sebou klepají jako když mají zimnici. Ta, ta, ta, ta, ta, ta, a tak rychle za sebou. A hned zas. Ta, ta, ta, ta, ta, ta. Probudil jsem hned moji starou a ta to v polospánku také slyšela. Nevěděli jsme však co to je. Já povídám. Stará, zavřela si půdu? Někdo tam chodí, protože se to otřásá. Ona že zamkla, ale šla se tam přece podívat. Nebylo tam nic. Bylo nám to hned divné, že jsme neslyšeli žádné kročeje. Nu ovšem, kde se měli vzít? Dlouho jsme hádali, co to mohlo být, aš jsme zase usnuli. Za nějaký čas sem přišel švagr a vypravoval mě že četl na postely a ta postel že se s ním tak jemně houpala. Bratr mě zase vypravoval, že jeho zeť hledal se světlem pod postelý, že tam musí někdo být. No, jen když se nám ty chalupy moc nerozkejvaly.