Vytisknout tuto stránku

Z kroniky Včelné díl I - O povětrnosti roku 1929

Kronika Včelné, díl I., r. 1929

O povětrnosti roku 1929

Kdybych žádný rok o tomhle počasí nepsal, tak tento rok za to stojí, aby byl zaznamenán. Vzláště ta zima. Tento rok byla krutá zima jako na Sibíři. Zrovna před Novým rokem napadlo moc sněhu a ještě vždy připadl. Udržel se celou zimu a sešel až v březnu. Na konci masopustu, t.j. 11 února byly mrazy největší, až 42 stupňů c. To byla zima; brr. Boty na nohou zmrzly jako kost, nosy namrzaly i uši a nu, všeckno. K tomu všemu se objevila uhelná kalamita. Obchodníci objednávali uhlí o překot, ale žádné nedocházelo. Lidé pro něj běhali a jezdili do města, ale tam s ním také dělali drahotu. Že ho musí nechat svým zákazníkům. Tak museli mnohdy lidé zběhat všechny uhlíře, nežli dostali z milosti 25 kg. Koupilo se všechno; ať to bylo dražší nebo lacinější. Uhlíři si po této „sezoně” libovali, že i ten prach, co měli na hromadě a nevěděli kam s ním prodali. Byla „holt” větší poptávka než nabídka. V noci byla zima i pod peřinou a nám tu zamrzala v noci voda i na plotně, ale šťastně jsme to předrželi. Ale chudáci ptáčkové a zvířátka venku, těm bylo teprve zima a hlad, když k zemi nemohli. Také jich málo zbylo. A což ovocné stromy, ty z jara vypadaly. Ořechy zmrzly, střešně hodně namrzly, švestky též, a jiným také nebylo volno. Ovoce ten rok nebylo jako jindy. Málo a špatné. Ta zima to všechno zničila.

Jaro bylo chladné a vlhké, sena bylo dosti. Léto však počalo být bouřlivé. 4 července přišla od severozápadu veliká bouře s kroupama. U nás však žádné velké škody nenadělala; za to tady okolo po těch vrškách zle řádila. 6 tého se bouře opakovala. V srpnu byly horka jen se pražilo a bylo pěkně teplo a hezky až do pozdního podzimu. I prosinec byl pěkný, jenom že bylo sucho. Moc sucho bylo v podzimu a také dost myší. Byly tedy letos bouře v červenci, v polovici září a 12 prosince. Byl to letos rok divný, vzláště ta zima a proto jej zde zaznamenávám.