Z kroniky Včelné díl I - O počasí a láci

Kronika Včelné, díl I., r. 1930

O počasí a láci

Počasí bylo v tomto roce takové, jako bylo již pár let po sobě; totiž suché.

Jaro bylo chladné a vlhké. V časném létě přišly tepla a byly hezky prudké, tak že se ty trávníky po senech hodně připálily a teplíčko bylo jedna radost. Žita rychle dozrávala a ke konci července již často přeprchalo a trvalo to tak asi měsíc. Potom bylo zase hezky asi dva měsíce a ty druhé dva do konce už za mnoho nestály. 23 listopadu byla velká větrná bouře a potom později se to opakovalo. To byly větry až jsem se bál, že nám to tu naši boudu roztrhá celou. 10 prosince už padal sníh a bylo vlhko. Zima přišla brzo.

Úroda byla pěkná, ale ve žních se těžko sklízelo. Často to mnohému zmoklo.

V tomhle roce jdou ceny z potravin dolů. Vepřové maso stálo 16 a 17 Kč 1 kg. a nyní před vánocemi se dostane 1 kg. za 12 Kč. To je tím, že loni bylo dost brambor, prodat se nemohly, tak je lidé skrmili prasatům a prasat bylo k dostání dost. Potom je velká nezaměstnanost a lidi nemají peníze aby si maso koupili; tak je toho nadbytek a ceny musí dolů. Jak je větší nabídka než poptávka, tak je věc hned levnější. Každý se nutí prodat. A tak je to se vším. Jenom mléko a pivo je pořád stejně drahé. Mléko 2 Kč 1 litr a pivo 2,80 1 litr. Rohlíků je za 1 Kč. 5 kusů. Panečku, aby tak tenhle nadbytek byl ve válce a nebo po válce, to by to šlo na odbyt, to by to šlo. Ale to je vždycky tak: „Když je šití, není nití, a když je nití, není šití”; říkávali lidé. Vždy něco schází; teť je to samá nezaměstnanost, nejsou peníze aby se hodně kupovalo, tak se to nahromadí a jde to s cenama dolů. A neprodá se to ani lacino, proto že mnohé není ani na to laciné.