Z kroniky Včelné díl I - Dva návrhy

Kronika Včelné, díl I., r. 1932

Dva návrhy

Myšlenkový pochod je u různých lidí také různý. Slyšel jsem jednou po válce, že byl kdesi podán v obecním, vlastně městském zastupitelstvu návrh, jelikož tenkrát bylo málo masa, aby se stromy v parku vykácely a nasázely tam duby. Duby mají žaludy, těmy aby se vykrmovali prasata když obiliny nejsou a tito aby se poráželi a prodávali v obecní režii. To byl docela moudrý návrh, chybělo k tomu jen to, aby byly ty duby hned veliké a také aby hned dost těch žaludů měly; proto že čekat na ně nějakých padesát a nebo sto let, to by bylo trochu dlouho. Ale mohlo by se to použít snad až v příští válce. Návrh je vždycky jen návrh. Záleží na tom je-li proveditelný.

U nás byly také podány dva návrhy na konci pololetí. Tyto návrhy jsem četl. Byly vyklepány na stroji a podepsán Vitchan, tedy strana komunistická. Jeden návrh žádal obecní zastupitelstvo, aby všechny funkce v obci byly čestné, t.j. aby se vše dělalo zadarmo, a tento ušetřený peníz aby se věnoval úpravě cest v nově založené Zahradní osadě. Návrh docela chvalitebný a populární, jenže má malou vadu; totiž, je těžko provést v praxi. Tak starosta má dvě stě kaček za rok a ty příštím rokem věnuje ve prospěch ponocného. Tajemník má myslím sedum set a dvě stě padesát jako ohledatel masa a nyní to má věnovat těm druhým kteří v tom nic nepracují a ještě by se mu vysmáli. Říkali by: On přece musí ještě něco z toho mít, že se toho tak drží. A právě aby se toho nedržel, proto byl podán tento návrh. Oni jej totiž komunisté vyloučili ze strany, proto že nemohl dělat co oni chtěli a on, který je v zastupitelstvu od převratu, neuposlechl a je v zastupitelstvu pořád. Tedy hlavně tajemník je vinen tohoto návrhu. Kdyby klidně uposlechl a šel, bylo by dobře; ale on nejde a Vitchan chodí k Šanderovi a tento má na něj zlost, tak se to dělá jak se může. Návrh byl na venek a záští je jeho pozadí. A potom, vždyť každá práce má být zaplacena, což komunisté hlásají také. Zadarmo žádný rád nedělá.

Druhý návrh se týkal pivní dávky. V roce 1930 na podzim se ustavil po volbách nový výbor či obecní rada v obou rozloučených obcích a jelikož ten rok končilo období povolení pivní dávky, byla podána žádost o znovupovolení. Jelikož to bylo již na zimu a s tou rozlukou se na to pozapomělo, stalo se, že to nebylo zemským úřadem do konce roku již vyřízeno a povolení přišlo později, ale pro rok 1931 již ne, až pro rok 1932 a dále. Někteří hostinští zatím platili dále a podána žádost, aby to bylo ještě pro tento rok dodatečně povoleno; ale bylo to zamítnuto. Zatím to přišlo ve všeobecnou známost a to víte. Kdo pak by rád platil, když nemusí. Tak se tedy neplatilo. Tu zase je Šandera také hostinský a Vitchan tam chodí na ty schůze, tak se zrodil plán, aby ty vybrané peníze byly hostinským vráceny. To byl také povedený návrh. Hostinští to od lidí vybrali a teť jim to z obecní pokladny vraťte a ty peníze vezměte jinde; No kde jinde, když se s tím v rozpočtu počítá. Tedy z kapec poplatníků příště. A tady byla zavedena pivní dávka proto, že sem v létě přijde moc cizího lidu a tu se prodá nejvíce piva a tím pomáhají nést náklady zdejší obce. To prý v Poříčí byli rozumnější. Tam to také podali v ten čas a také to mají povoleno jako my, ale nedělali s tím žádný rámus a vybírají jako kdy jindy. Ale u nás se musí na všechno s bubnem. Hej, to bude něco. Když to nepodali včas, tak ať to sami také zaplatí. Zatím to zaplatí zase všichni poplatníci a šenkýři, no ti jsou rádi. Proč by také nebyli, vždyť je ta dávka beztoho mrzí a říkají, že to musí dávat ze své kapsy. Ale dříve to musí do té kapsy někdo dát. No ne?

Oba návrhy byly zamítnuty, jak se rozumí samo sebou.