Z kroniky Včelné díl I - Popis obce Poříčí-Včelné - Vznik obce

Kronika Včelné, díl I., r. 1922

Popis obce Poříčí-Včelné - Vznik obce

První, co počalo tvořiti obec Poříčí, byl velkostatek. Tento rozkládal se na ploše od nynějších luk rožnovských podle řeky Vltavy vzhůru ku hranicím břeským, pak činil záhyb zpět ku hranicím boršovským, plavským, minuv před tím hranice Kameno Újezdecké, až zase zpět kol hranic rožnovských se zcelil.

Tenkrát nebyla ještě silnice ani dráha. Dopravním prostředkem byla řeka. Při velkostatku byl zřízen od mnichů pivovar, patrně v době pobělohorské, kdež se až do let 1893 vařilo pivo. Krajina kolem statku byla pustá. Lesy sahaly až k řece a teprve přioráváním půdy ustupovaly lesy do pozadí. Ku větší rozměře polí bylo třeba pilných pracovníků, co nejvíce stálých a za tím účelem bylo nutno, aby si tito lidé vystavěly obydlí; ovšem že na panském. Tak vzniklo několik domků u řeky, nebo po řece, tedy Poříčí. Viz č. 3 - 4 - 5 a t.d.

Přibýváním obyvatelstva vznikla potřeba mlýna. Kterýž existoval až do let podevadesátých v 19 století. Ovšem že to nebyl mlýn moderní jako je nyní; tento vznikl z rozvalin starého, ale starý byl o kousek zpět či níže. Spojení s Boršovem obstarával na lodici obyvatel z domku proti mostu; v pozdějších letech po dlouhá léta převážel Václav Finster, jinak „Venca Světlíků” zvaný. Neblahý jeho skon v lese následoval brzy po vystavění mostu; čímž přišel „Venca” o eksistenci.

Počátkem století devatenáctého byla vystavěna silnice z Budějovic do Lince, vznikla koňská dráha a asi za 20 let po vystavění silnice zbudována železnice v nynější formě. Silnice a železnice změnily ráz krajiny. Lesy ustoupily až za silnici a lidé si počaly své obydlí stavěti při silnici. Pravda stavělo se zde ještě před vznikem silnice, jak svědčí č. 1 a 2 ve Včelné. To však ještě nebyla Včelná nýbrž „Bory”. Les borový nakukoval lidem do okének přes silnici, ve strouze houkaly sovy a jiná zvěř se proháněla a tak vznikla poznenáhlu kolem silnice mladší sestra Poříčí s pojmenováním „Bory”. Oficielní název Včelná se ujalo později z překladu „Bienendorf”, ale jinak se sem nikdo nedoptal, než na „Bory”. Lepší komunikace byla příčinou, že se na „Bořích” více stavělo než v Poříčí a záhy stala se své starší sestry lidnatější.

Poříčí podrželo ovšem dlouho primát. Tam byla totiž základní obec, tam byl dvůr a pán, který vládl. Pán měl osudy lidí v rukou. Dovolil jim postavit chaloupku na svém pozemku a nechtěl nic než práci. Za práci dovolil užívat i kousek své půdy, za práci dostali lidé trávu pro svou kravku (koz tehdáž tolik nebylo) a jinakým spůsobem si páni lid ku práci zavazovaly. Obec ovšem páni spravovaly samy. Obec Poříčí vzniklá na půdě velkostatku, „Bory” vzniklé při silnici též na této půdě, kousek dále od silnice vzniklé „Čtyři chalupy” tvořilo ovšem jednu obec. Bylo to sice rozházené bez určitého plánu a cíle, ale tehdáž o to nebylo zájmu. Vše bylo nahodilé, vzniklé z okamžité potřeby. Kde se očekávalo že se sejde více lidí, byla založena hospoda., jinde se zas krupařilo (jak se dříve říkalo obchodníkovi), lidí přibývalo a tak vznikla katastrální obec Poříčí-Včelná.