Z kroniky Včelné díl I - Peníze pro obec z prodeje velkostatku

Kronika Včelné, díl I., r. 1922

Peníze pro obec z prodeje velkostatku

Velkostatek v Poříčí jde v posledních letech z ruky do ruky. Pokuť pisatel ví, koupil tento dvůr od Lanny pán Klaudy. Ten byl i starostou v obci. Po něm to zdědil syn, pan rytíř z Klaudy; a po něm to šlo jako na dračku. Převzal to na chvíli jeho syn, pak nějaký pán Štefany, po něm měl nad tím dozor bratr pana z Klaudy z Uher, a pak to přišlo koupí v majetek pana Dr. Veltrubského. To bylo už za války. Pan Veltrubský to brzy po převratu prodal panu Dobiášovi a tento to zas nyní prodal panu prof. Strašnickému.

Žádný na tom nechce prodělat a také žádný k tomu nic nepřidá. Některý využil les, jiný lom pod skálou a tak kde se co dalo. Za výdělkem se žene každý.

Když prodal p. Dr. Veltrubský velkostatek panu Dobiášovi prý za jeden a čtvrt milionu Kč, musel pan Dr. Veltrubský zaplatit daň z přebytku hodnoty a ta nebyla malá; neboť sám to koupil už za války, ale to ještě peníze tak znehodnoceny nebyly. Obec dostala z tohoto obnosu asi 74 nebo 75 tisíc, ale ne hned po prodeji a musely se také heverovat. Když to dlouho nepřicházelo, museli tam někteří doject to popohnat, neboť peníze bylo třeba; vždyť se koupila ta, vlastně ten domek č. 47 od velkostatku prý asi za 43 tisíc, a od České Záložny si obec ty peníze vypůjčila. Úrok také bylo těžko platit a tak obec na ty peníze již čekala. Když to konečně v červenci t.r. došlo, tak se hned zaplatil v Záložně dluh za domek, úroky a úroky z prodlení, jiný převedený dluh 5 tisíc z té silnice jak obec dělala, potom to pole u rybníčka, za komisi ve dvoře, cesta do Prahy, a tak se toho nahledala slušná řádka. Ale dluhy byly všechny pryč a ještě tu byly peníze. Návrhů co s nimi bylo dost. A jelikož ten koupený domek potřebuje opravu a novou studnu, usneseno tedy, aby se udělal studna i oprava. Když už se za ty peníze ten domek koupil, aby se to druhé udělalo za ty peníze také. Ovšem, bylo z toho mnoho řečí a mrzutostí. Poříčtí právem říkali, že velkostatek je v Poříčí a ty peníze že si všechny nechali na Bořích, že je všechny zakopali v té chalupě a ještě mnohé řeči se vedly. Líbivé ovšem mnoho nebyly. Ale ten domek bylo pro ty lidi třeba koupit, vždyť by je v té bytové krisi neměla obec kam dávat, když mu jej měla obec opatřovat. Když byly peníze pryč, tak se vedla aspoň kritika. Jo, jo, bratříci. Kdyby tak aspoň jednou za rok ten velkostatek prodali a vždy polovic přirostlo, to by se kupovalo. Z těch prodaných chalup toho mnoho není.