Z kroniky Včelné díl X, r. 2014 - Martin Krejčí - legionář

22. června 2014 byla v poříčském parku odhalena pamětní deska italskému legionáři Martinu Krejčímu za účasti zastupitele italské ambasády. Na této události se promenádovali vojáci v uniformách italských legionářů, z 1. světové války, z první republiky a také hasiči v bílých uniformách. Přítomen byl krajský zemní velitel plukovník Ladislav Pešek. Živá hudba "Kameňáci" zahrála italskou hymnu a po té písně z období 1. světové války. Slavnostní akce se za pěkného počasí zúčastnilo asi 140 lidí, o které bylo postaráno gulášem, pivem a jinými dobrotami. Tento akt proběhl přesně na den, kdy byla tato deska v roce 1930 odhalena poprvé a to na dnes již neexistujícím rodném domku v Poříčí za boršovským vlakovým nádražím.

O devět let později zmizela deska na dně rybníčku a na své původní místo se slavnostně až dlouhých válečných letech. Rodný domek Krejčího byl před dvěma roky zbourán a občan Karel Severa přinesl na obecní úřad značně zoxidovanou mosaznou desku.

Martin Krejčí se narodil 1. ledna 1886 v tzv. "Staré Včelné"(nyní Poříčí, místní části Boršova nad Vltavou). Pracoval jako horník v dolech v Kamenném Újezdu. Před válkou se oženil a v roce 1914 narukoval jako pěšák. V květnu 1915 byl jeho pluk odvelen na italskou frontu, kde válčil především v italských Alpách, kde také upadl do italského zajetí. Počátkem roku 1918 vstupuje do vznikajících italských legií a v červnu se jako střelec, člen montellské průzkumné hlídky zúčastnil známé bitvy na Piavě. 15. června zahájil nepřítel dělostřeleckou palbu a naši italští legionáři-vyzvědači se ocitli na nesprávné straně řeky, kde byli nepřítelem zajati a polním soudem odsouzeni k trestu smrti zastřelením na cvičišti kasáren v Coneglianu. 18. června byl spolu s dvaceti legionáři zastřelen maďarskými honvédy a čtyři mrtvý byli pro výstrahu pověšeni u silnice na stromy s cedulkou na krku a nápisem: Zrádci vlasti, Čechoslováci! V roce 1920 byla jejich těla exhumována, převezena do Prahy a za účasti prezidenta T. G. Masaryka pohřbena na Olšanských hřbitovech. Rodiče M. Krejčího dostali od československého státu 4.000,-Kčs na pořízení trafiky a mamince byl přiznán měsíční důchod ve výši 100,-korun.

Příběh vojáka Martina Krejčího v sobě spojuje paradoxy naší moderní historie - rakouský pěšák, později italský legionář bojující proti Rakušanům, ale i Čechům v rakouských uniformách, popravený maďarskými vojáky, v Čechách dekorován a oslavován jako válečný hrdina, jehož pamětní deska byla potřetí slavnostně odhalena.