Vytisknout tuto stránku

Z kroniky Včelné díl II - O povětrnosti a úrodě v r. 1935

Kronika Včelné, díl II., r. 1935

O povětrnosti a úrodě v r. 1935

Tento rok byla dlouho do jara zima. V únoru bylo teplo, sníh sešel, a potom nastala nová zima a sníh. Kolem prvního května se na pár dní oteplilo, ale zase přišly silné mrazíky a poškodily probouzející se stromovou vegetaci. Náš ořech byl na konečkách celý spálený. Potom asi od poloviny května se oteplilo a déšť s teplem opravdové jaro. Stromy se rozkvetly, až od polovice května. Hodně dlouho jsme se tedy na to jaro načekali. Vždyť byly letos vlastně zimy dvě. V únoru to sešlo a začalo znovu. V červnu, červenci a srpnu byly za to horka a sucho. Sucho bylo v létě a sucho bylo i celý podzim. Ale zima přišla zase brzy. Před Martinem, t.j. 21 října už padal sníh; sešel a brzo napadl zase jiný, tak že jsme se jej už ani skoro nezbavili do konce roku. Vánoce byly letos opravdu zimní. Už led se před vánoci sekal a bylo to jako v lednu. Užili jsme tedy letos dlouhé zimy dost a zase záhy nová přišla. Ale užili jsme v létě také dost tepla, vlastně horka, jenom kdyby bylo při tom víc vody. Vodu, vodu, všechno to v létě volalo po vodě a ono jí bylo tak málo. Studně vysíchaly, a voda se scháněla kde jaká byla. Vždyť bez vody je tak těžko žít. Když někdy přece pršelo, tak se podchytávalo z kápějí ze střech a všude. Byla nouze o vodu. Když země nedostala tolik vláhy kolik ji potřebovala, vypadalo rostlinstvo dle toho. My jsme zde na kopci 429.8 nad mořem a déšť se nám rád vyhýbá. Kolem pršívá a u nás málo nebo nic. Pověrčiví lidé z toho usuzují, že se tu málo modlíme a Pán Bůh se na nás hněvá; to jsem už mnohokrát slyšel. Proč prší tamhle v Koutech a v Plavě, proto že tam nejsou takoví lidé jako tady. Inu, jsou tam jiní. To májové vlhko jako by chtělo vše dohonit; všechno rostlo jedna radost. Sena byla pěkná, ale otavy žádné. Všechno to bylo jako spálené a byla bída o krmení. Tedy i ta zvířata prožívala svou krysi.

Obilí mělo také kratší slámu, ale sypalo prý při výmlatu víc než loni. Nejhorší to bylo s okopaninamy. Brambory byly malé a následkem toho málo, hodně málo. Houby skoro žádné, jahody (borůvky) také málo, tak že sem pro ně překupník s autem ani nejezdil. Přijel asi dvakrát a čekal a nikdo nešel. Ten drobet se prý prodá lepší v městě. A tak to bylo se vším; bylo sucho. Z ovoce byly nejlepší třešně, ty žily z těch májových dešťů. Jablka byla červivá a samá padanka. Ještě tak švestky, ty byly také. Také mělo to ovoce větší cenu než jindy, tak kolem dvou korun za kilo. Byla menší nabídka a větší poptávka, tak se víc platilo. Letos drahota stoupla ve všem. Vepřové maso stálo loni už 7 Kč. a letos stouplo na 12 Kč. Hovězí stojí 10 a stálo 8 Kč. Zelí stálo letos (ovšem dovezené) 80 Kč. za 100 kg. Mouka stojí nulka u kupce v malém 2.80 a hrubá už 3 Kč. za 1 kg. a chleba, ten je drahý podle té mouky. Pekaři se vymlouvají na ten monopol a chleba se scvrká čím dál víc. Brambory stály na podzim 35 Kč. za 100 kg. a v malém u obchodníků 50 h. za kilo. Loni stálo 100 kg. brambor 20 až 25 Kč. Potraviny jsou tedy dražší než loni, ale platy, říkají lidé, jsou pořád stejné, nebo žádné. To se to potom špatně kupuje. Jo, chtěl jsem také při té příležitosti říct, že naši zemědělci ani moc ručně nemlátili. Vypůjčili si motorovou mlátičku a každý měl za pár hodin obilí v pytlích. Jen kdyby měly ty chalupy větší stodůlky a dvorky, aby se tam mohlo všude s tou velkou mlátičkou zaject, a ono to všude nejde. Někde také mlátí elektrickým pohonem a tak i ten výděleček za to mlácení mizí. Všechno se to modernisuje, racialisonuje a lidi se stávají zbyteční.Je to prý tak lacinější. Ale co s lidmi? Často slyším, že by nás zas válka měla proklepat, aby nás bylo míň. Ale válka by proklepala jen muže a co ženy? Což tu můžou být jen samé baby? Jak by to tu prosím vás vypadalo? No ne?