Z kroniky Včelné díl II - Stěhující trafika

Kronika Včelné, díl II., r. 1936

Stěhující trafika

U nás máme jednu toulavou trafiku, ta nemůže jaksi na jednom místě vydržet a proto se často stěhuje. Původně byla tato trafika na č. 52. Tam si dávno před válkou zařídil obchůdek Tomáš Trypes, válečný, či vlastně jen vojenský invalida, a dostal tu trafiku.

Po válce byl vypsán na tuto trafiku konkurs, protože invalida už nežil a bylo tu nových obětí války dosti. Přihlásilo se jich tenkrát několik, ale byl mezi nimi Matěj Krejčí, jehož syna jako legionáře na italské frontě popravili a tak to dostal Matěj Krejčí. Od Národní Obrany na to dostal 5 tisíc, t.j. na postavení stánku či boudy a na první nákup. Tu boudu mu tam nechal postavit Šejba na č. 8, ovšem že při silnici. Tam se mu to nějak dobře nehodilo, tak se za čas přestěhoval na vhodnější místo k č. 22. Pod trafiku se daly válečky, pákama se odstrkovala a jelo se po americku na jiné místo, ovšem že předem připravené, na vyzděný spodek. Krejčímu však ta trafika valně nesvědčila. Peněz bylo na nákup čím dál méně, čím dál méně se vydělávalo, až asi po 10 letech to odhlásil, že by raděj těch 200 korun podpory od Nár. Obrany. Po něm to obdržel válečný poškozenec Jakub Nováček. Boudu od Krejčího převzal asi za 400 Kč. ovšem ve splátkách, no a šlo to dál, jenomže věrně ve šlépěji Krejčího. A ještě k tomu ta krise. Lidé kupují jen to nejlevnější kuřivo, tak jaký pak peněžní obrat a z toho procenta? Ech, pustil to vloni on také, aby mu dali raděj jeho rentu, u boudy že je přivázán jako pes a on že je zvyklí pohybu. Po Nováčkovi to převzal Josef Dvořák, zdejší člověk. Byl dlouho v Jugoslavii a před časem sem přišel. Peníze také nebyly, renta žádná, tak chytil tu trafiku. Na č. 22 však ji nechtěli mít, pořád na něj, aby to odstěhoval, tak se odstěhovala na č. 4 zase tímže způsobem, jako z č. 8 na č. 22. No ale Dvořák má do trafiky blízko, když také v tom čísle bydlí. Stěhovala se už posledně?