Vytisknout tuto stránku

Z kroniky Včelné díl II - Četnická stanice

Kronika Včelné, díl II., r. 1938

Četnická stanice

Loňského roku jsem zapoměl napsat, že jsme sem z jara dostali četnickou stanici o dvou členech do čísla 45. Tenhle domek se uprázdnil po odchodu majitele p. Frant. Babky do Zátkovy továrny ve Březí, byl najat a upraven pro četnickou stanici a od té doby tu máme tedy četníky trvale.

Ona se totiž v tom čase všude rozmnožovala stráž bezpečnosti, sestátňovala se policie a zaváděla se i tam kde dosuď nebyla, nu a my jsme dostali sem dva četníky. Politické poměry, hlavně s Němci se přiostřovaly, tak bylo nutno bezpečnost zesilovat. Máme tedy nyní bezpečnostní stráže hustěji obsazeny.

Já pamatuji před válkou v Kameném Újezdě četníka jen jednoho, a po válce byli už tři. Brzy po válce se četnická stanice přestěhovala z Kameného Újezda k nám, také do čísla 45, ale dlouho zde nebyli, myslím že to bylo asi rok a šli zpět do Kam. Újezda. Ono to bylo tady blízko města a tam s druhé strany to bylo os sebe moc vzdálené, tak to bylo v Kam. Újezdě příhodnější.

Práce bylo tenkrát pro četníky všude dost. Bylo po válce, lidé tak trochu zvlčili; nemohli hned rozpoznat co je mé a tvé a to víte; válka mravnost moc nerozsívá, válka je zlo a čin je takový, jaký se ve válce vidí; tedy zločin.

Ó ta válka, ta nám toho nadrobila. Napřed se lidé do zločinů ženou a potom to dá práce než lidi zase naučí, že se to nesmí dělat. Jó, vojna, ta umí lidi mravně zdecimovat. Proto po válce už nestačil jeden četník a muselo jich být víc. A nyní jich máme ještě víc. Máme zase jiné starosti s těmi Němci, Poláky a Maďary, nu jo, což nebude už nikdy trvalý mír? Má být zase lidstvo hozeno do spáru zločinu války. Vždyť se to všechno zas na válku chystá. Ach můj ty smutku.