Z kroniky Včelné díl II - Nynější odvody

Kronika Včelné, díl II., r. 1938

Nynější odvody

Letos byly odvody branců 12 března a z osmy byli odvedeni čtyři, tedy právě polovic. Ono jich bylo ve skutečnosti devět a pět odvedených, ale jeden nebyl z naši vesnice.

Tak hoši přijdou z města okolo třech hodin se zpěvem a hudbou okytkováni, nu, jako dříve, ale už asi po tři léta zastaví u pomníku padlých, položí věnec, přečtou slib věrnosti presidentu a republice a pak teprve jdou ke Kalkušum na svoji zábavu. To je to, oč se liší nynější odvody u nás od odvodů minulých. Teť není žádné opíjení a hulákání, nyní jdou už od odvodu jako praví obránci vlasti. Zde je vidět výchova sportu a pokrok. Hoši začínají chápat úkol svého poslání a proto se chovají mužně již při odvodu a neutápí svůj rozum v alkoholu jako za časů minulých. Bylo k tomu ovšem třeba výchovy a ta se nikdy neprojeví hned, to trvá vždycky hodně dlouho, než se z těch starých zvyklostí dostanou do jiných kolejí. Vždyť tenkrát před válkou nebylo divu, že utápěli branci svůj žal v alkoholu, když museli sloužit za cizí řeči v cizích službách, a ještě za republiky to dlouho trvalo, než se z toho duševního otroctví úplně vymanili.

Nyní už jsou mladí lidé s tou vojančinou spokojeni. Za prvé chápou úkol nynějšího vojáka a za druhé se jim to také líbí. Vždyť na vojně mimo ten první měsíc není tak zle, a mnohý by tam šel ještě dřív než musí a nejraději k letcům. Panečku, být tak u letců, to by byla vojna. To by všichni koukali, jak by lítal a což ty holky, jak by po něm bláznili, jo, to by byla vojna. Jenže u letců nemůže každý být, tak se musí spokojit také s jinou formací a je dnes na vojně také dost motorisace a tech technických vymožeností tolik, že tam skoro každý k něčemu novému přijde a svůj rozum na vojně zbystří. Tak hoši, jen mužně a s chutí do toho.