Z kroniky Včelné díl II - Vlak smrti

Kronika Včelné, díl II., r. 1945

Vlak smrti

Ale lid vzpomínal i na jiné hrůzy, obzvláště když viděl projíždět v lednu 1945 tak zvaný vlak smrti. Dlouhý nákladní vlak jel tehdy od Budějovic směrem k Linci plný vyhublých mužů a žen stojících na otevřených vozech za mrazu a mnohý na nahém těle jen kus hadru, který sloužil za celou pokrývku těla. Tak byli přemisťovány lidé z koncentračních táborů za doprovodů esesmanů, ozbrojených samopaly. Asi za tři dny jel ten samý vlak zpět do Č. Budějovic, ale ubožáků bylo na polovinu. To byl vlak hrůzy, když člověk pověděl. Kolik dní byli na cestě, není nám známo, ale úbytek lidí dokázal, že vytrpěli, co se nedá ani slovy vyjádřit. Po cestě zpět vyhazovali mrtvoly, kterých u nás bylo vyhozeno 3 (slovy tři) a zdejšími občany odklizeny a p. Maxa, pomocník tehdejší cihelny, je odvezl. Slzy se řinuly každému, kdo pohleděl na ubožáky, jak lapají aspoň sníh, aby zmírnili horečku, ve které umírali. Jejich znaky žalovali každému kdo pohlédl, ale pomoc nebyla žádná, protože stráž nedovolila nikomu přiblížit se k vozům a tak tito lidé trpěli, až jistě dotrpěli, protože už to byli jen živé mrtvoly. Proč takto trpěli nevíte?