Z kroniky Včelné díl II - Hasičská stříkačka

Kronika Včelné, díl II., r. 1946

Hasičská stříkačka

Letošní rok byl pro zdejší sbor hasičů kus perné práce. Už dlouho snažili se hasiči, aby si mohli zřídit lepší stříkačku, než jakou měli dosud. Stříkačku měli jen ruční a když se mělo někam jeti, jeli hasiči většinou na kolech a stříkačka na menší vzdálenost byla odkázána na koňský potah. Toto zařízení bylo nepraktické pro každý případ a vytoužený sen velitele K. Zigermachra, který byl duší hasičského sboru, naskytla se jim možnost zakoupit stříkačku jinou, hlavně větší, kterou společnou prací spravili a seřídili na podvozek. Stříkačku už měli a lepší než jako měli dosud, ale zbýval tu ještě potah, jak dopravit stříkačku na místo v čas potřeby. Nedalo sboru a hledali a taky našli prostředek jak vyřešit vozidlo. Po převratové době bylo vraků všude dost a zdejší hasiči si pospíšili a zakoupili vrak, z čehož po delší námaze seřídili vozidlo a dnes společnou jejich prací mají pěknou stříkačku a motorové vozidlo. Za to vše sbor zaplatil asi 30.000 Kč a M.N.V. přispěl taky nějakou částkou. Ten kdo pohleděl na zchátralou koupenou stříkačku a později na ten vrak, nevěřil by, že hasiči dokáží z toho všeho seřídit to, po čem už dávno toužili. Takový vrak a vše jak dopravili, nebylo zrovna snadné seřídit, protože chybělo mnoho součástek a velitel sboru Karel Zigermacher s pomocí Tomáše Kárla, ten jako automechanik, sháněli potřebné kde se jen dalo a zkrátka každý přiložil ruku k dílu, až se jim podařilo dát vše dohromady. A dlouho do noci v letních měsících lopotili se na to m ve zbrojnici každý den, až dostali motor do pohybu, pak zkouška jízdy a vše dokončeno. Auto a stříkačka dostaly nový nátěr, t.j. červenou barvu, barvu ohně a kdo pohledí dnes na výzbroj hasičů, by asi těžko věřil tomu, co bylo pro sbor vykonáno.