Z kroniky Včelné díl II - Domek č. 47

Kronika Včelné, díl II., r. 1946

Domek č. 47

Obecnímu domku se dostalo tento rok náležité opravy. Opravoval se celý domek, krytina vyspravena, to provedl zdejší pokrývač E. Netušil a J. Jungwirt zhotovil novou podlahu, zkrátka co bylo třeba opraviti, snažil se M.N.V. na žádost sociálního referenta Fr. Ondry provésti všechny opravy. Obecní domek (jak se lidově říkalo pastouška) byl pro chudé lidi, většinou přestárlé, a vůbec sem se uchyloval každý, komu nezbylo na činži, a v druhém případě i lidi nevykazující se velkou čistotou, nebo i odkázáni na dobrodiní druhých. Ono to bydlení není zrovna zvlášť hygienické, když v jedné místnosti bydleli dva mládenci, každý hospodařil v jednom koutě a v hadrech spal, podlahu nikdo nemyl a proto není divu, že se daří hmyzu a ten rád na sebe upozorní, když přijde někdo jiný, jako to bylo, když opravovali podlahu. To nám říkal zdejší truhlář, že je samá blecha, ale udělat se to muselo a kterak vyřešit další? Jak měl M.N.V. zlepšit vše, co bylo třeba, udělal co mohl a další úklid záleží na tom, kdo tam přebývá.

Mnohý se bude ptát, kdo tam asi v tu dobu bydlel a tak začnu ještě z mynulých let. Dlouhá léta bydlela tu vícečlenná rodina Cifrajndova až do r. 1949, pak pro velké stáří odjeli ke svým dětem. To byly staří dělníci u dvora v Poříčí a jinak se tu neřeklo než pánův domek. Další stará rodina, taky deputátní, byly Veisů, správně Hochslinger; to byli dvě staré rodiny, ještě z doby, kdy se dělalo za byt a nějaký ten deputát u velkostatku. Když byla provedena rozluka obce Poříčí-Včelná, převzal zdejší obecní úřad tento dům a dle své potřeby přiděloval tam byty, vlastně z potřeby chudých nebo přestárlých. Dlouhá léta obývala až do dnešní doby už stará říkajíc Sivá, staří mládenci Tomáš Muška a Adolf Kukačka. Tam byla provedena podlaha se všemi potížemi. Jo, mít obec takové břemeno není zrovna milé, ale co dělat, když byl zdejší občan, závislý na obci, a tak obec poskytovala Adolfu Kukačkovi 300 Kč půlletně, později zvýšen tento chudinský dar. Do r. 1945 bydlela tu rodina J. Sekyry a J. Nídla. Dříve byla nezaměstnanost a rodiny s více dětmi nechtěl nikdo do bytu a obec aby usnadnila takovým rodinám živobytí, poskytla jim v tomto domě bezplatný byt. Po převratě dostal tento dům za výměnu těchto rodin Jan Šmíd, aby se staral a udržoval pořádek a další nájemník Fr. Kroneisl (Mocal) a tak dům poskytuje, tak jako dříve obecní úřad a nyní M.N.V. nejchudším, čím může pomoci.