Z kroniky Včelné díl III - Báseň výboru žen ze Včelné

Kronika Včelné, díl III., r. 1960

Báseň výboru žen ze Včelné

Výboru žen ve Včelné

Osm let společné práce - ne jenom čtyři,
proč tenkrát byly jsme si cizí,
na to dnes není čas se ptát.

Vy ženy Včelenské, to Vás může hřát,
že činy Vaše, písmem v knize psány,
a na věčné časy budou všem známy.

Kdo podal víc, když chce se někdo ptát,
Vy řekněte to směle, nač se pravdy bát,
že dítěti jste všechny síly daly.

Vždyť přec máte srdce české mámy,
a proto víte, kde je vaše místo,
mateřskému srdci, vždy je dítě blízko.

Já naposled, tisknu Vaše dlaně,
a děkuji vám za ty děti malé,
za práci, lásku, úsměv, něhu.

Než odejdu, mám jen jedno přání,
ať ve zlém, není vaše vzpomínání,
a proto ruku k smíru, podejme si nyní.

Vždyť jsem také žena - máma,
i když žitím půjdu nyní sama,
přec jsem stovky dětí vychovala.

Tu malou upomínku přijměte a nic více,
to ostatní nechť odplatí dětské srdce,
buď vaše příští práce plodná, požehnaná.

Budování Vaše, ať je sílou k míru,
v sebe vždycky mějte pevnou víru,
a věřte, že v činech vždycky zvítězíte!



Včelná dne 28. února 1961
Růžena Cihlářová