Z kroniky Včelné díl III - Události v obci a výstavba kulturního domu

Kronika Včelné, díl III., r. 1952

Události v obci a výstavba kulturního domu

V dubnu započala práce na kulturním domě. Začalo se zdít, základy již byli skorem hotovy od nazimy. První brigáda zedníků byla dobrá, udělalo se práce hodně. Zdili i nezedníci, kteří se v tom trochu vyznali, ovšem ukázalo se také, že to není jenom zdít, muselo se potom také lecos předělávat. Ale přece jen to šlo ku předu. Při tom se jezdilo také pro písek do Mladého, pro cihly, asi 2.000, víc jsme jich zatím nedostali, poněvadž byli na poukaz, a my jsme stavěli totiž ne na černo ale na šedivo, neměli jsme to povolený, ale na vyšších úřadech o tom věděli, tak že jsme stavět mohli ale nic jsme od nich nesměli chtít.

Mnoho práce dala zavážka, musela se navážet přes metr při dolejším konci a materiál se honil kde se dalo, z cihelny, od Zátků i z města. Nejhorší potíže byli s povozy, a s brigádami. Jednalo se o to, že by se mohlo pracovati i ve všední den, navrhl jsem to předsedovi Štaubrovi, a on mi říkal, no jo, ale kdo tam bude u těch lidí? Někdo ta musí být. Řekl jsem mu, já Ti povím o polírovi, je to s. Mrázek; tak ano tak s ním promluv. Tak jsem to s. Mrázkovi řekl a on s tím souhlasil. Je jisté, že mě za to již kolikrát proklel, ale zastával to dobře. Svolával brigády, hlavně ženy, mezi nimi on byl jako doma, hlavně když mu chodili mladý. On to s nimi uměl a ženy chodili rádi. Jeho zásluhou se udělalo hodně práce. Z cihel které jsme nabourali v cihelně, jsme postavili hnedle celou hlavní budovu (sál), vápno bylo k dostání a vyhasili ho ženy, to byla jejich práce.Traversy jsme měli také z cihelny.Dvéře a okna nechal dělat s. Zikeš ma pile bývalého Havlíka, nyní komunál, stálo to všechno i s kováním 40.000˙- Kčs. Nějaké dveře a okna se koupili z bývalé věznice na radnici v Budějovicích, kde jsme si je museli vybourat. Tašky a vazba byli také z cihelny, jenom, že tašek bylo málo a vazba se musí zesíliti a přidávat tam nějaké trámy. Tesařů máme na Včelné málo, a někteří se ještě od práce odtahují, když se to dělá bezplatně. Potíže byli také se svoláváním brigád. Předseda napsal na neděli třeba 30 lidí a ono jich přišlo 4 - 5.Většina občanů se však práce zůčastňovali, s velikou ochotou. Za rok 1952 se postavili hlavní zdi pod klaichu a částečně se vnitřek zavezl. Práce se může ohodnotit následovně: Největší zásluhu na úspěšném postupu práce měl předseda M.N.V. s. Štauber, který mimo obstarávání materiálu i peněz ani jednu neděli nevynechal, a nevyhýbal se ani té nejhorší práci. V opatřování materiálu mu byli nápomocní soudr. Pilz Frant. a Střeleček Jos. Dále byli odměněni brigádníci, kteří měli odpracováno nejvíc hodin, hodnotnými knihami, byli to soudruzi Mrázek Josef, Fišer Jan, Zikeš Jos., Šmíd Martin, Hůlková Kateřina a Fišerová Karolina. Velkou zásluhu mají ženy a členové Baráčníků, kteří pomáhali dle svých sil a svědomitě. Většina občanů vykonalo svou povinnost ale bylo ještě hodně takových kteří na stavbě k. domu nemají odpracovanou ani hodinu, i ti budou v kronice.

V půli léta byl zkomunálněn soukromý podnik obuvníka Fr. Zasadila, a zřízena byla výroba obuvi pod názvem "Česká snaha", pro začátek se 6 zaměstnanci. Pracovalo se také na zřízení jednotné prodejny "Rovnost", ale nedošlo k uskutečnění, pro nevhodnou místnost, a snad také pro neporozumění pro tuto věc na vedoucích místech.