Vytisknout tuto stránku

Z kroniky Včelné díl III - Události v obci

Kronika Včelné, díl III., r. 1954

Události v obci

10.I. byli na Včelné lyžařské závody.

V únoru řádí skřipková epidemie, je plná nemocnice, kamž jsou i návštěvy nemocných zakázány.

Máme tady kalamytu s masem. Následkem pomalé, ještě primitivní výroby zemědělské, a také špatných dodávek některých zemědělců, se nám zde v celém státě projevil nedostatek masa. Některé ženy s toho dělají po ulicích a v obchodech panyku. Naučily se zase státi frontu a jdou od 5 ráno stát, ovšem jsou to ty které jsou doma, nechodí do práce.

Od 7.III. započali přípravy na volby do místních národních výborů, procházelo obcemi a v závodech školení, i u nás bylo školení a instruktáž o nár. výborech, a začalo se s přípravami.

Dne 13.III. se konal vzpomínkový večer, úmrtí s. Stalina a s. Gottwalda. Měl býti promítán film „Loučíme se s Klementem Gottwaldem”, ale promítán nebyl následkem, že byla porucha v aparátě.

Od 5. - 10.IV. probíhali obvodní volební schůze, seznamování s kandidáty a informace o volbách.

Práce na kulturním domě doposud spí, nejsou peníze na potřebný materiál a předpokládám, že i málo chuti. Závazek, že do 9. května bude kult. dům hotov, nebyl splněn. V dubnu přišli na Včelnou 2 chaty, Papouškovy a Sekyrovi, kvalita těchto chat není pěkná, většina prken syrových.

Letošní první máj byl pěkný v Budějovicích ale od nás to bylo slabé šel většinou každý na svojí pěst.

Dne 2. května se konečně začalo pracovati na kult. domě, pucování stropu na galerii. Po veškerých nesnázích které se nám kladou do cesty, jako malý zájem některých našich občanů, o dostavění kulturního domu, nedostatek finančních prostředků a stavebního materiálu přece jen práce jde ku předu. Nahodili se skoro všechny místnosti, zavedlo se elektrické osvětlení, vybetonoval se strop na sklepě, a v sále pod schody se udělal sklep pro nápoje. V průčelí kult. domu se vybetonovali schody. Jelikož z technických důvodů, nebylo možno závazek splnit, místní národní výbor podal znovu závazek, že bude kulturní dům dohotoven v r. 1955. Čtenařům, kteří budou v pozdějších dobách, čísti tuto kroniku, bude zajisté divné, že se takový kult. dům stavěl kolik let, zvláště jím to bude divné při budoucí mechanisaci při stavebních pracích, a řeknou si co ti lidé u nás dělali, že jím takový domeček trval tolik let. Ale jak již bylo v předešlých letech uvedeno, bylo mnoho potíží a nesnází které nám naší práci brzdili. Za prvé bylo mnoho práce která dnes již není vidět, dovážení materiálu, pod podlahu přišla přes metr navážka v průměru pod celou budovou, lámání kamene v lomu v Boršově, bourání a odvoz cihel a jiného materiálu z bývalé strojovny, z cihelny Nejedlého, za hotelem Du Parc. Dále čištění cihel od staré malty, zvláště dalo hodně práce čistit cihly z továrního komína, které byly obaleny tak zvanou nastavovanou maltou. Práce zedníků byla též zdržována, poněvadž se stavělo většinou ze samých starých cihel, a těch bylo 50 % půlek. Za druhé, tyto práce se prováděli brigádně, to jest zdarma a většinou jenom v neděli dopoledne. Tyto všechny práce dnes viděti néní, když už je stavba hotová až na některé dodělávky. A právě když se pracovalo jen brigádně, ukázalo se kdo jde s dobou a s naším lidově demokratickým zřízením. Bylo mnoho občanů kteří neměli na dostavění kulturního domu zájem, a neodpracovali ani hodinu. To také opožďovalo dostavbu. Nebudu tyto občany jmenovati, ale až bude kulturní dům otevřen, samy před sebou se budou stydět, že na tak krásném díle pro naší obec ani prstem nehnuli. Ti co pracovali ti budou moci říci svým dětem někdy, podívej se synu nebo dcero, na tomto kulturním stánku mám také podíl, také jsem na něm pracoval. Třetí potíž se ukázala v nedostatku peněz a jiného stavebního materiálu, jako prken, dříví a cementu. Obyčejně se to minulo, když byl k dostání materiál, nebyly peníze, když jsme měli peníze, nebylo možno sehnat věci, a tím se mnoho času promarnilo. Jak již jsem podotkl pracovalo se většinou jen v neděli. Až ku konci se některé zednické práce platili. Elektrické zařízení prováděly komunální podniky a stálo to v nové měně na 18.000 Kčs. Toto všechno uvádím proto, aby někdy naše příští generace věděla, že se muselo bojovati se všemi možnými překážkami a, že se na stavbě kulturního domu, nikterak nelenošilo, a muselo se bojovati i s nezájmem některých našich občanů. Uvedu zde příklad jaké měli někteří občané výmluvy. Jedna občanka řekla: kdyby se stavěla škola, tak bych chodila na brigády ale na kulturní dům chodit nebudu. Při tom je zajímavé to, že již její dvě dcery mají školu za sebou, jedna je již vyšlá, druhá chodí do Rožnova do měšťanky. Kdyby se konečně stavěla škola tak by zajisté řekla, kdyby se stavěl kostel, tak bych chodila ale když se staví škola, moje děti již do ní chodit nebudou, tak já na brigády chodit nebudu. Takových a podobných příkladů je zde mnoho. Přes tyto nesnáze a nezájem našich neuvědomělých občanů kulturní dům již dobudujeme a odměna těm kteří na něm pracovali, bude radost z jejich obětavé práce pro naší obec a pro naše děti, aby měli pro svojí zábavu a ušlechtilou kulturní práci, také důstojný a krásný stánek.

Dne 1. srpna se zde započali žně, počasí bylo uspokojující, obilí rychle dozrává všechno najednou. Strana a vláda vyzývá všechny občany k pomoci ve žních, jezdí brigády ze závodů a žně jdou rychle ku předu a úspěšně se zakončily. Do 4.IX. byla dodávka odevzdána. Kopání brambor, bylo dosti obtížné neboť ku konci září a začátkem řijna stále přeprchalo. Jelikož naše obec splněním povinností ke státu, jak v dodávkách tak i v placení daní, byla zařazena mezi nejlepší obce, dostala nový rozhlasový vysílací aparát o větší síle než byl náš starý, který byl pro Včelnou nepostačujicí, pro její rozsáhlost. Tady je viděti, že je dobře povinnosti ke státu plnit a odměny se dočkáme.

Dne 30.VIII. se na Pozděrazi zřítilo letadlo, pilot vyskočil padákem.

Dne 30.X. na schůzi M.N.V. byla na Včelné ustanovena pomocná stráž S.N.B. Vedoucí stráže: Hess Frant., členové: Šmíd Josef, Vávra Josef a Brejžek Jan.

Dne 19.XI. najelo auto od okresu tatraplán na závory Kamenný Újezd důl, řidič byl zabit a spolujezdec vyskočil bez nehody.

Na podzim jsme tu měli kalamitu s bramborami, naše obec dostala malý příděl, a někteří lidé hlavně ženy, s toho dělali jako vždycky panyku, že nejsou ani brambory. Později přišlo brambor dost, a doufám, že již si nemají na co stěžovati.

Rok nám při pilné práci v našem budování uplynul jako voda a teď již jsme se dočkali Vánočních svátků na které se každý těší. Obchody byly plné zboží i kupujících. Kupovalo se všechno možné, na co si za prvé republiky dělník nesměl ani pomyslet. Lidé si peníze vydělají a tak si mohou dovoliti pro své pohodlí koupiti co potřebují. To již nejsou doby kdy jsme chodili bez práce, okolo přeplněných výkladů. Dnes není nezaměstnaných a každý si vydělá tolik aby mohl býti živ jako člověk. I o ty kteří již pracovati nemohou, je postaráno, mají zajištěno své stáří svým důchodem. Nemusí již, když je nechce žádný do práce, jak se stávalo, choditi žebrat. Po celoroční práci jsme rok 1954 ukončili silvestrovskou zábavou při čemž jsme se se starým rokem rozloučili a připraveni k příštím úkolům v novém Roce. Těšíme se na spolupráci našich spoluobčanů k zajištění míru a pro rozkvět naší obce a tím pro celý náš národ.

Velmi význačnou událostí ve státě a též v naší obci jsou přípravy voleb do M.N.V. o čemž budu psáti v celostátních událostech.