Z kroniky Včelné díl IV – Gagarin v Praze a jiné události

Kronika Včelné, díl IV., r. 1961

Gagarin v Praze a jiné události

Dne 28. dubna přiletěl major Gagarin do Prahy na dvoudenní návštěvu, kde byl s velkou láskou a tak srdečně přivítán již na letišti mnoha tisíci lidí. Jeho triumfální jízda Prahou se slovy nenechá povědět, jak při výstupu z letadla, tak v pražských ulicích, byl přímo zasypán květy statisícovými zástupy pražských občanů i okolních a skandováním „Gagarin, Gagarin, Gagrin.”

Mnoho by se mohlo vyprávět o prvním kosmonautu Juriovi Alexejevičovi Gagarinovi, ale vezmu jenom momenty z jeho návštěvy v Praze. Pražané byli velmi šťastni, že mohli první v Československu přivítat tak vzácného a milého hosta, jakým byl major s. Gagarin. Před několika dny sám v kosmickém prostoru, dnes stracen v lidském moři. Kilometry dlouhá cesta lemovaná lidmi. Tisíce rukou se zvedá na pozdrav, šeřík zasypává sovětského hrdinu. Při návštěvě Staroměstské radnice, kde mu primátor hlavního města Prahy Adolf Svoboda odevzdává pamětní medaili, napsal do pamětní knihy:

„Srdečně děkuji občanům zlaté Prahy i všemu československému lidu za krásné přivítání a upřimné přátelství, které chová k sovětskému lidu. Jsem nadšen vaším hlavním městem i vaším lidem. Jsme spojenci na věky. Pod vedením komunistických stran našich zemí společně vybudujeme komunismus a uhájíme mír na celém světě.

J.A.Gagarin

28.4.1961.”

Jako před 16 léty i tentokrát sovětský voják dobývá Prahu. „Privet Jurij”. Pravil: Všude na ulicích Prahy jsem viděl tisíce a tisíce usmívajících se šťastných dětských tváří. Stejně jako v Sovětském svazu mnozí z vašich chlapců sní nyní o tom, stát se kosmonauty. Jsem přesvědčen o tom, že mnohé s těch dětí, které dnes nosí pionerské šátky, budou až dorostou, létat do vesmíru.

Při návštěvě v závodě Č.K.D. Stalingrad v Praze pravil: „Když se mě dnes novináři ptali, kde bylo tepleji, zda-li ve vesmíru nebo tady, odpověděl jsem, že tepleji je tady, protože ve vesmíru je v kabíně teplota 20 stupňů a tady je milion srdcí a v celém Československu několik milionů srdcí s teplotou vyšší než 36˙8 stupňů. Jako komunista a jako sovětský člověk, vám srdečně blahopřeji ke 40. výročí založení slavné Marxisticko-Lenínské strany Československa.”

Při přijetí na Pražském hradě 28.4.1961 projev s. Novotného presidenta Č.S.S.R.: Váš čin je činem sovětského člověka. Tento čin berou za svůj všechny pokrokové síly světa. Reprezentoval jste jím naše společné cíle a pokrokové úsilí. Proto se ustřední výbor K.S.Č. rozhodl udělit vám vysoké vyznamenání. Bude tím vyjádřeno uznání a obdiv nejen vaší osobě, ale i sovětské vědě, technice a všem pracujícím.

Antonín Novotný

Slavnostní akt na hradě. Španělský sál v den vyznamenávání nejvýznačnějších pracovníků. Jako výraz nejvyššího ocenění historického vítězství sovětské vědy a techniky – uskutečnění prvního kosmického letu člověka, které má dalekosáhlý význam pro rozvoj celé lidské společnosti, uděluje president Československé socialistické republiky letci kosmonautu majoru sovětské armády Juriji Alexejeviči Gagarinovi za jeho veliký čin čestný titul „Hrdina socialistické práce”, spojený s právem nosit Zlatou hvězdu hrdiny socialistické práce.

Poděkování J.A. Gagarína při odevzdávání řádu: „Vřelé a srdečné díky za vysoké ocenění práce, kterou prokazujete mě, prostému sovětskému člověku. Dovolte, abych poděkoval všemu československému lidu, Komunistické straně Československa, vám prvnímu tajemníku U.V. K.S.Č. Dovolte, abych toto vysoké vyznamenání adresoval všemu sovětskému lidu, vedenému naší slavnou Komunistickou stranou Sovětského svazu, abych toto vyznamenání adresoval jejímu lenínskému ustřednímu výboru v čele s drahým soudruhem Nikitou Sergejevičem Chruščovem. Ještě jednou srdečný dík.”

Při odletu dne 29. dubna 1961. Na shledanou Praho. Srdečně a pohostinně přijala mne krasavice zlatá Praha, zasypala květy, obdařila úsměvy a vroucími stisky rukou.

J.A.Gagarin.

Po příletu do Moskvy k naším novinářům: Na celý život si zapamatuji cestu do Prahy, to vřelé srdečné přivítání, kterého se mi občanu Sovětského svazu, dostalo. A mám bezmeznou radost s toho, že jsem na své první cestě za hranicemi rodné země pobýval v takové pohostinné zemi jako je Československo, mezi takovým srdečným lidem, jakým je československý lid, který mě objal jako rodného syna. Děkuji vám drazí českoslovenští přátelé a soudruzi, za tu pozornost a lásku, kterou jste mne obklopili. Pokud jde o mne, já jsem na vždy zanechal ve zlaté Praze kousek svého srdce. Ještě teď jsem dojat přijetím a vroucí srdečností, se kterými jsem se setkával po celé dva dny u lidu Československa.

„Bolšoje ruskoje spasíbo.”

To je jenom krátký úryvek o s. majorovi J.A.Gagarinovi hlavně z návštěvy v Praze, kde byl tak přátelsky přijat.

A než jsme se nadáli, byl tu svátek práce oslavován hlavně v socialistických státech a současně s ním zvýšení úrovně důchodců, od 1. května byly totiž zvýšeny starodůchodcům důchody až o 100˙- Kč.

Dne 17.–18./5. byla u nás návštěvou ruská delegace v čele se s. Brežněvem, navštívili jižní Čechy, Písek, Orlík v doprovodu s. Antonína Novotného.

18.5.1961 se konali oslavy 40. výročí založení K.S.Č.

Dne 1. června se stavěl s. Nikita Sergejevič Chruščov na cestě do Vídně v Bratislavě, kde jej přivítal první tajemník U.V. K.S.Č. s. A. Novotný. S. Chruščov se ve Vídni sešel s presidentem U.S.A. p. Kenedým, kde jednali o různých mezinárodních otázkách, týkajících se zajištění míru na celém světě. Vinou západních států hlavně ameriky, to zatím nepřineslo žádaných výsledků, a je to na mrtvém bodě.

V červenci se stalo v našem státě veliké neštěstí, při vzniku požáru na dole Dukla zahynulo 108 našich drahých soudruhů horníků. O rodiny pozůstalé bylo státem postaráno, ale jejich životy to nemůže vyvážit.

Na tom nebylo dosti a ještě v tom samém měsíci 12.7.1961 havarovalo v Kasablance naše československé dopravní letadlo, kde zahynulo 72 osob. Havárie nebyla zaviněna poruchami našeho stroje, bylo vyšetřeno, že všechno fungovalo do poslední chvíle. Vinu na této havárii měla dle všech podrobností nějaká špionážní společnost.

Dne 6. srpna 1961 zaznamenávám zprávu veselejší, toho dne obletěla kosmická loď „Vostok 2” od 9 hodin moskevského času 17 krát kolem země. Uletěla 700.000 km a úspěšně přistála v určené oblasti Sovětského svazu. Druhou kosmickou loď, která vážila 4.731 kg řídil na cestě vesmírem občan Sovětského svazu letec-kosmonaut s. major German Štěpanovič Titov. Letěl 25 hod. 18 minut, všechny přístroje a aparatůry pracovali normálně. S. G.Š.Titov je po skončeném letu zdráv a daří se mu dobře. Druhému letci-kosmonautu majoru Germanovi Štěpanoviči Titovi je 26 roků, narodil se ve vesnici Horní Žilino v kraji Altaj, je ruské národnosti. Byl kandidátem strany a od doby letu mu bylo s. N.S.Chruščovem uděleno členství ve straně. Je ženatý, jeho manželce Tamaře Vasilevně Titovové je 24 roky. V Moskvě byl tak jako s. Gagarin všemi občany a zástupci vlády a strany a zvlášť s. N.S.Chruščovem velmi srdečně přivítán. Právě, že to byla radostná zpráva, tak jsem s ní zase předběhl o celý měsíc.

Dne 22. července Německé demokratická republika (N.D.R.) uzavřela hranice mezi východním a mezi západním Berlínem, tj. mezi N.D.R. a mezi N.S.R. Ve spolkové republice byli západní němci velmi překvapeni a rozhořčeni, když se ráno vyspali a měli cestu do východního německa uzavřenou.

Dne 28. srpna se srazil motorový vlak s nákladním mezi stanicemi Vrbno pod Pradědem a Karlovicemi. 18 osob bylo zabito a 10 raněno, zase smutná bilance.

V říjnu 17. byl zahájen XXII. sjezd Komunistické strany v Sovětském svazu, na němž byl vytýčen program komunistické strany Sovětského svazu pro vstup do komunismu. S velkou pozorností naslouchalo 4.800 delegátů a 1.200 hostí mezi ními i buržoázní novináři projevu s. Chruščova o novém lenínském programu 20. století – století komunismu. 20.10.1961 promluvil na sjezdu náš president a první tajemník U.V. K.S.Č. s. A. Novotný. 31.10. byl XXII. sjezd ukončen. Za 14 dnů na to 15.–17.11. zasedal ustřední výbor K.S.Č. v Praze, kde projednávali otázky z XXII. sjezdu v sovětském svazu.

V Čes. Budějovicích se staví velká slévárna závodu V.I.Lenína v Plzni, bude míti 50 objektů, seřaďovací nádraží s vlečkou, 4 ubytovny, vozovku z Nemanic do Vráta. V Čes. Budějovicích se postavilo hodně bytů a několik panelových činžáků. Nebýti zbrojení a toho harašení zbraněmi našich sousedů, odkud se ozývají samé hrozby a chutě na zabrání našeho území, kde už by jsme byly s naší životní úrovní. Situace mezinárodní byla celý rok velmi napjatá. Západní německo se stále vyzbrojuje a západní státy Amerika, Anglie, Francie a další jejich partneři toto podporují, a sami vydávají na zbrojení a na výstavbu atomových elektráren ohromné sumy peněz. Vyjednávání o odzbrojení, které navrhl Sov. svaz, nevedlo k žádnému úspěšnému konci, vinou západních velmocí. Afrika se osvobozuje od koloniálismu, ale platí za to velkými obětmi jak na životech, tak na majetku. Na Kube svojí svobodu vybojovali, ale jsou pořád ohrožováni Amerikou. Ale jejich heslo jest: „Svobodná vlast nebo smrt.” Kubánci i Kubánky jsou stateční bojovníci, což dokázali na odražení letošní invase nastrojené amerikou a kontrarevolucionáři. Pod vedením jejich „Fidela Castra” zvítězí v každém boji. I my jsme stále ohrožováni, západními státy zvláště německem a revanšisty, ale máme spolehlivého a věrného spojence v Sovětském svazu, tak na nás hrozby neplatí.