Z kroniky Včelné díl IV – Služby obyvatelstvu

Kronika Včelné, díl IV., r. 1971

Služby obyvatelstvu

Toho času má místní národní výbor tyto provozovny:

HOLIČSTVÍ obsazené jedním pracovníkem-ženou. Provozovna je umístěna v bývalém obchodě smíšeným zbožím, kde se říkalo "U Hošků", v domě čp. 56. Pracovní doba pondělí – pátek 10-18 hodin, v sobotu 8,30-18 hodin. Podle ceníku se účtuje za stříhání mužů Kčs 3.–, za vodovou ondulaci Kčs 17.–, za trvalou Kčs 40.–. Průměrná měsíční tržba za r. 1971 činila Kčs 1717.–. Provozovna byla v tomto roce pasivní. Úroveň poskytovaných služeb je proměnlivá, ochota k zákazníkovi, zvláště ke starším lidem, není na žádoucí výši, takže dost místních občanů chodí do Boršova nebo do Čes. Budějovic. Provozovna není na výši ani po technické stránce, takže se uvažuje celkově obnovit zařízení provozovny i instalatérské práce. Pracovnice je zapojena na podílovou mzdu 60% z tržeb po odečtení ceny za spotřebovaný materiál.

O přízeň žen se ucházejí dvě provozovny DÁMSKÉHO KREJČOVSTVÍ. Tyto dvě zaměstnankyně MNV pracují doma ve svém bytě. Zatímco jedna dociluje průměrně 800.– Kčs tržeb, druhá trží i 2 000.– Kčs měsíčně. Obě jsou honorovány 74% z docílené tržby. MNV platí oběma materiál až do částky Kčs 30.– měsíčně a výdaje za odborné časopisy, aby neztratily kontakt s módou.

Další provozovnou je MÍSTNÍ DOPRAVA. MNV již dříve zakoupil od vojenské správy za Kčs 3 000.– vyřazené auto PRAGA RN, řízené důchodcem mimo pracovní poměr, jímž dopravujeme místním občanům především stavební materiál na stavbu rodinných domků. Převážně však bylo používáno míst. národním výborem při stavbě prodejního střediska. I přes vyšší tarif /Kčs 4.– za km/, bylo toto auto v obci užitečné a vděčně občany přijímáno. Provoz je však s ohledem na velkou spotřebu benzínu málo hospodárný, ale celkové finanční výsledky jsou aktivní.

Finančně nejúspěšnější bylo ZÁMEČNICTVÍ, vedené pracovníkem ve vedlejším pracovním poměru. Byl zaměstnán především výrobou klecí pro králíky a holuby, které MNV prodával za Kčs 350.–, resp. Kčs 320.– za kus do všech krajů republiky. Jejich výroba však v r. 1971 značně poklesla, pro jiné soukromé zaměstnání zámečníka.

Provozovny vedl účetní /a vedoucí v jedné osobě/ za měsíční odměnu hrubých Kčs 250.– na konci roku zvýšenou na Kčs 400.– hrubých. Účetním byl Josef JIŘIČKA.

Dosažené výsledky čistého příjmu za rok 1971 byly tyto: Holičská provozovna skončila schodkem Kčs 3 064.– /hradí si veškeré náklady včetně nájemného Kčs 1 500.– ročně/, krejčovství vykázalo přebytek Kčs 3 019,–, zámečník přebytek 17 128.–, místní doprava přebytek Kčs 6 020,–. Celkové hospodářství provozoven skončilo přebytkem Kčs 23 103.–, který byl z velké části odveden MNV jako jeho doplňkový příjem. Mimo tohoto odvodu převádí MNV do jeho rozpočtu ještě 4% z vyplacených mezd za každé čtvrtletí. Za všechny pracovníky odvádí provozovny okresní správě nemocenského pojištění 10% příspěvek z hrubých mezd.

Kromě vyjmenovaných provozoven pracují v místě jednotlivé osoby s povolením národního výboru, jemuž z předpokládaného ročního příjmu odvádějí paušální daň z příjmů. V roce 1971 to byli dva automechanici, kteří zaplatili MNV po Kčs 900.–, malíř pokojů /Kčs 500.–/, elektromechanik /televize, radio/, zaplatil MNV Kčs 150.– a jeden klempíř /Kčs 70.–/. S povolením národního výboru pracují zde i dva obuvníci, kterým národní výbor placení paušální daně z příjmů prominul pro přestárlost a nízký starobní důchod.

Výčet by nebyl úplný, kdybychom se nezmínili o lidech, kteří pro místní občany pracují bez povolení. Lidově se jim říká fušéři. Je jich tu dost, ví se o nich, ale nezakročuje se proti nim, ačkoliv jde o trestnou činnost, za níž zákon vyměřuje pokutu až 10 000.– Kčs, a v zatvrzelých případech i tresty. Jsme tady na vesnici "jedna rodina", vidíme se tak říkajíc jeden druhému do talíře, a ačkoliv bychom měli poukázat na nedostatek, mlčíme. Je to lhostejnost a falešná solidarita, která provází celý náš dnešní život.