Z kroniky Včelné díl IV – Soukromá výstavba

Kronika Včelné, díl IV., r. 1971

Soukromá výstavba

V naší obci se v r. 1971 prováděla jen soukromá výstavba rodinných domků. A tato výstavba, především rozestavěnost je značná. Podle směrného územního plánu má se proti nynějšímu stavu obyvatelstva podle sčítání z r. 1970 (998 obyvatel/, jejich počet zvýšit na 2 300 a počet rodinných domků z dosavadních 298 na 457. Dále se již Včelná, jako příměstská oblast zvětšovat nemá. Podle uvedeného směrného územního plánu sídliště Včelná-Boršov má podle směrnic vydaných vládou dojít ke sdružování obcí v jeden celek. Jedním z takových celků bude budoucí sídliště Včelná-Boršov s národním výborem ve Včelné. Její význam byl již dán jejím zvětšením, o němž bude zmínka výše, zatímco Boršov má proti Včelné výstavbu daleko menší. Na podporu tohoto záměru byla prováděna ve Včelné parcelace. Nejdříve bylo parcelováno č.k. 285, jehož majitelem je František Vavroch, čís. pop. 42. Na něm mají být postaveny 4 rodinné domky, kromě prodejního střediska. Je pochopitelné, že parcelace pozemků není věc populární, naopak je to hluboký zásah do osobního vlastnictví. Zákon však stanovil, že jednotlivec může mít v osobním vlastnictví jen 800 m2 pozemků s menší odchylkou nad nebo pod tuto hranici. Majitel má však při prodeji pozemku právo si vyhradit, aby další díly ve výměře 800 m2 byly ponechány za cenu Kčs 4.– na 1 m2 potomkům v řadě přímé, tj. synovi, vnukovi, atd. Na takto prodaných pozemcích se pak zřizuje právo osobního užívání a nikoliv již osobní vlastnictví, protože podle zákona je držitelem veškeré půdy stát. To je taky jeden z důvodů, proč vlastníci pozemku neradi své pozemky postupují. Dalším důvodem je, že cena Kčs 4.– za m2, se poskytuje jen do výše 3 000 m2 za jednu parcelu. Co je přes tuto výměru vykupuje se za cenu jen 0,40 Kčs za m2.

Tytéž těžkosti při odkupu pozemků se vyskytly, když byly parcelovány pozemky vlevo silnice /Tř. 5. Května/ vymezené prostorem ulic Úzké, Sokolovského a východním okrajem lesa. Tady šlo o stopadesát let staré osobní vlastnictví zřízené při stavbě tehdejších malých rodinných domečků. Jednání to bylo těžké, zásahy bolestné a tak není divu, že pozemky nabídl k odkupu jen jeden z majitelů /František Vávra z čp. 65/. Ostatní pak také prodali, více méně před hrozbou skutečnosti, že pozemky jim budou vyvlastněny možná za náhradu Kčs 0,40 za m2. Tato, v pořadí druhá výkupní akce byla pojmenována "Sídliště 31 rodinných domků".

Zatímco na rozdělených parcelách z č.k. 285 se kromě prodejního střediska v tomto roce nestavělo, na druhé akci "31 rodinných domků" již došlo k několika stavbám, které však nepřekročily výši základů.

Pro budoucí paměť je třeba ještě uvést, že první jednání o parcelaci se uskutečnilo dne 17.6.1969 a že ONV vydal své územní rozhodnutí dne 26.6.1969, v němž se mimo jiné zamítá připomínka zúčastněných občanů, že v jižní části obce jsou volné pozemky, které mohly být pro stavbu rodinných domků použity. Pro dolní část obce, tedy severní, se ONV rozhodlo proto, že v obci není vybudována kanalizace a nelze ji budovat pro celé sídliště najednou, nýbrž po etapách, na níž budou další etapy směrem jižním navazovat.

Pozemky na stavbu rodinných domků byly dávány do osobního vlastnictví na kolkovanou žádost podanou u MNV ještě za těchto dalších podmínek. 1/ Kupující musel v žádosti uvést, že nebude požadovat, aby byl zapojen na inženýrské sítě, t.j. na kanalizaci a vodovod. 2/ Kupující si zřídí pro vlastní potřebu samostatný zdroj vody /studnu/. 3/ Zahájí stavbu rodinného domku do dvou let 4/ a ukončí ji do tří let od zahájení stavby.

Proč musel MNV tyto podmínky klást je uvedeno v další kapitole této kroniky.