Z kroniky Včelné díl IV – Pošta a její činnost

Kronika Včelné, díl IV., r. 1971

Pošta a její činnost

Jak to bylo dříve? Protože po dopsání knihy kroniky musí být za 10 dalších let odevzdána okresnímu archivu v Čes. Budějovicích, vypůjčil jsem si tuto starou knihu kroniky se zápisy z let 1918-1933 a pro tuto kapitolu o poště opíši, co tam na toto téma napsal první kronikář naší obce, pan KLOMFAR, švec a veršotepec z čp. 83, dnes již zemřelý, tedy takový včelenský Hans Sachs, německý švec a básník.

"Pokud nebyla v Poříčí postavena dráha, tak nosila jedna žena poštu z města, a platilo se od toho 2 krejcary, t.j. 4 haléře. Po roce 1893, když už sem dráha poštu vozila, vznikla pošta v domku proti dráze, a platilo se od psaní stále 2 krejcary. Poštu řídila pozdější paní Witingerová, tehda ještě svobodná. V roce 1896 si vystavěla svůj vlastní dům vedle kapličky nade mlýnem v Poříčí, a od té doby pošta je ve vlastním domě.

Již před první světovou válkou 1914 zastával službu listonoše muž. Po válce sem přišel listonoš-legionář, platy se upravily, začas byl přibrán druhý, ale ten byl pro nespolehlivost za pár let propuštěn a nastoupil jiný. Mimoto je na poště zaměstnána jedna žena, která přináší či přiváží poštu a balíky z vlaku na vlak. Nyní je na poště jedna úřednice, dva listonoši a jedna žena."

Na jiném místě kroniky píše první kronikář, že ta žena, která nosila psaní do a z Čes. Budějovic za 2 krejcary neuměla číst a ni psát. Paměť však měla výbornou. Lidé jí pověřovali různými posluhami, kupř. podáním "lotynky" /loterie/ na poště, zakoupení toho či onoho, a přestože byla negramotná, nikdy nic nezpletla, všechno nakoupila a vyřídila ke všeobecné spokojenosti.

Jak je to v roce 1971? Pošta je už více let umístěna v bývalém Poříčí /nyní Boršově/ u nádraží v někdejším hostinci "U Koňatů" ve dvou místnostech, nijak důstojně vybavených, kde v první místnosti je vedoucí pošty, t.č. p. WEBER a úřednice u přepážky. V druhé místnosti se tísní šest doručovatelů pošty /nikoli poslové, ani listonoši, jak se dříve říkalo/, až na jednoho muže vesměs samé ženy.

Jejich doručovací okres je jeden z největších, ne-li vůbec největší v jihočeském kraji, a je ohraničen vesnicemi Včelná, Homole, Slavče, Vrábeč, Zahorčice, Jamný, Kroclov, Hradce, Závraty a samozřejmě i Boršov n/Vlt. Výkon těchto poštovních doručovatelů je úctyhodný. Tak především důchody: Jen na Včelné je svěřena výplata 264 důchodců jednomu doručovateli. Měsíčně jim vyplatí částku Kčs 206 170.– Kčs. Při tom donáší normální korespondenci, které je dost, a v rámci poštovní novinové služby /PNS/ doručuje i noviny v takovém množství, že nejsou s to doručovat bez pomoci jízdního kola. Nosit objemné tašky s novinami není ve fyzických možnostech nejen muže, ale především žen. Denně se na Včelné roznese 235 deníků, z toho 99 výtisků "Rudého práva", stejný počet "Jihočeské pravdy", daleko za nimi jsou všechny ostatní deníky. Kromě toho jsou roznášeny různé týdeníky v počtu 250 ks, z nichž daleko největší počet dosahuje časopis pro ženy "Vlasta" – 33 kusů. Není v možnostech této kroniky, a není to ani účelné, aby byly vyjmenovány všechny tituly, které se odebíraly, ale i jen jejich počet – 57 druhů – svědčí o úrovni a zájmu čtenářů. Jak daleko jsme pokročili od dob, kdy do vesnice šlo jen několik desítek novin, které byly půjčovány od chalupy k chalupě.

Na doručování novin není poštou zapomenuto ani ve volných sobotách, kdy jeden poštovní doručovatel noviny rozdělí pro jednotlivé okrsky, a školní mládež za odměnu 20-30 Kčs za jednu roznášku donese až do domu.

Domnívám se, že trochu té historie, kterou jsme uvedli výše pro srovnání, rozhodně neuškodí. Za 50 let budou tyto zápisy z roku 1971 také historie, které se budou lidé divit, jak oni od té doby zase pokročili. Dnes už ani veškerou poštu a balíky na krátké vzdálenosti nedováží vlaková pošta, ale dováží ji po šesté hodině rychlé auto. Pošta se přepravuje i v noční době, a tak dopis podaný dnes na poště do 15 hodin, je druhý den ráno na severu Čech v Chomutově. A to nemluvíme o letecké poště z Čech na Moravu a Slovensko.

Jak se ten svět mění a jak to všechno pospíchá!

I ten náš lidský život!