Z kroniky Včelné díl IV – Radia a televizory

Kronika Včelné, díl IV., r. 1971

Radia a televizory

Při sčítání lidu, domů a bytů ke dni 1. prosince 1970 nebyl již sčítán počet rozhlasových přijímačů jako před tím, protože každá rodina už jej vlastní. Kdepak jsou ty doby, kdy jsme se v r. 1925 chodili se školou dívat na rozhlasový přístroj neobvyklých rozměrů s elektronkami navrchu tohoto monstra! Dnes vlastní rodina i několik radiopřijímačů, protože žijeme v době transistorových přenosných, zcela maličkých krabiček, s kterými si hraje do chůze, i přijímačů větších rozměrů krásně technicky vybavených včetně přehrávání gramofonových desek. Jsou rodiny, v nichž každý člen vlastní svůj "tranďáček" nebo "transistorák", jak je lid pojmenoval. Radiový přijímač je stále zdrojem zábavy a poučení. Lidé se za ta léta vývoje mnoho poučili, až má kronikář dojem, že by mohl vědět i méně, především pokud jde o lékařskou vědu. Hodně jsme poučeni v tomto směru z časopisů, přednášek, takže z některých lidí se stávají hypochondři, t.j. lidé, kteří se stále pozorují a v každém příznaku vidí rakovinu. Zdá se, že se lékařům pleteme do řemesla, předepisujeme si, a na lékaři vymáháme lázně, o nichž jsme přesvědčeni, že nám pomohou. Lékaři to mají s námi zlé. Máme o jejich znalostech "nepříznivé mínění" a nazýváme je někdy "údržbáři". A nejsou řídké případy, kdy se je snažíme oklamat tím, že si stěžujeme na bolesti, které neexistují, jen abychom dosáhli uznání pracovní neschopnosti. Pravda toto vše nelze zevšeobecňovat, ale takové případy jsou známy. Má-li tedy kronikář pravdu, tak toto vytrvalé poučování sdělovacími prostředky a tiskem, by byl záporný jev.

Ještě ceny těchto výtečných vynálezů. Krásná radia domácí výroby stojí 2 000.– Kčs, dovážená sovětská 1 700 – 1 800.–, rádia transistorová od Kčs 550 – 2 000.–, i 2 500.– Kčs. Těchto transistorových je bohatý výběr v cizích značkách, nevyjímaje ani japonské.

Při posledním sčítání lidu byl sledován také počet televizních přístrojů, protože ne každá rodina pro značnou cenu televizor vlastní. Ale i zjištění, že ve Včelné je 264 majitelů těchto přístrojů je překvapující. Jeden televisor připadá na 1,3 rodiny. Ceny: 2 700 – 3 500 přístroje s obrazovkou o uhlopříčce 48 cm a až do 4 700.– Kčs přístroje s uhlopříčkou 59 cm.

Zatím nedostupná /cenou i poslechem/ je pro jižní Čechy televize barevná. Její cena Kčs 12 000.–. Slyšitelná a viditelná bude u nás až bude rekonstruována vysílačka na Kleti.

O důsledcích rozhlasu a televize na zábavu a poučení pro kulturu přicházející z jiných zdrojů jako jsou divadla, kina a koncerty se kronikář zmínil již v předchozích kapitolách.