Z kroniky Včelné díl IV – Události doma v naší obci

Kronika Včelné, díl IV., r. 1962

Události doma v naší obci

Od 2.1.1963 začal úřadovat nový předseda M.N.V. s. Rudolf Čížek. S. Loberšíner Jan byl s předsednictvý odvolán závodem na vyšší funkci.

Hned po novém roce napadlo 25 cm sněhu a mrzlo, až 11.I. se oteplylo.

Dne 18.I. přerazil Zeman J. z Prahy závory u domku, nefunkovala mu brzda z kopce od Housků.

Dne 19.I. byli odměňováni brigádníci pracující na Stadioně a v akci „Z” na mateřské škole, odměnu věcnou dostávali od M.N.V. a od Sokola.

Dne 30.I. byla utvořena soutěžní komise, pro kontrolu plnění závazků, ale úkol neplnila, tak jako se neplnily závazky.

Po celé zimní období zde řádila epidemie skřipky a různých nemocí.

V únoru 23.II. se konala schůze „k 14. výročí dne vítězství pracujícího lidu” v ČSSR, promluvil s. Mareš ředitel školy v Rožnově, k našemu lidu v kult. domě.

Jelikož se již v březnu ukázalo pěkné počasí, teplo, tudíž 26.III. se již začalo pracovat na stadioně. Jak již bylo psáno v r. 1961, byl stadion postaven do rovnosti (klaicha) a dán pod střechu. Zbývalo ještě moře práce, dokončit vnitřek, vyzdít příčky, zazdít zárubně, okna, vybetonovat podlahy, vydláždit, provezt elektroinstelaci, vybetonovat schody do ubytovny a do sklepa, vybetonovat sklepy a.t.d. Jelikož bývalý vedoucí stavby s. Žák Frant. 7. března náhle zemřel, hledala se za něho náhrada. Byly různé návrhy podané radou nár. výboru a bylo usneseno udělit tuto povinnost vedení práce na stadioně s. Fišerovi, a jako vedoucí stavby s. Buriánkovi. Jelikož jsem tím postiženým byl já, měl jsem z toho strach, že na to nestačím. Stavba měla býti do konce roku 1962 ukončena, a nás bylo k tomu 6 důchodců od 63 r. do 72 r. Byli to: Šnaidr Jan, Musil Jos., Jiříček Fr., Tobiáš Jos., po onemocnění s. Šnaidra začal pracovat s námi s. Placer Jakub. Začali jsme tedy se strachem pracovat, ale dík tomu, že to byla dobrá parta, práce šla dobře kupředu. Tesařské práce nám udělali s. Majer Jos a Matoušek Jos., též důchodci. Do konce roku byly všechny práce až na potažení schodů kameninou a vybetonování sklepů a nahození sklepů hotové. Zvenku zbývá vyspárovat kamenné zdivo. Obkládání prováděl s. Meškán, malování kuchyně s. Cettl Karel. Zábradlí u schodů provádí s. Tesař. O stavbu se zasloužil s. Buriánek Čestmír, měl dohled a obstarával všechen materiál potřebný ku stavbě. Práci brigádnickou vedl s. Hess Fr., který měl velkou zásluhu na dokončení stavby do stavu jak jsem již uvedl. Brigádníci pracovali na venkovních pracích, jako výkopy odpadů, výkop septiku, hašení vápna, úklid uvnitř i z venku stavby a příprava hracích ploch, oplocení a jiné. Z M.N.V. docházel na stavbu s. Štauber a s. Babka Frant.

Elektroinstelaci a vodoinstelaci prováděli komunály. Práci však nedokončili. To je tak zhruba o práci na stadioně, dalo by se ještě mnoho napsat, o obětavosti některých občanů, kteří skutečně na brigády chodili, aby tam udělali kus práce. Dalo by se však také napsat o těch, kteří pro zvelebování svojí obce neudělali ani hodinu, a je jich hodně.

Dne 26.V. byl na školce buldozer, rovnal tam zahradu a na hříšti rovnal malé hrací plochy, které se budou upravovat na volejbal a pro dětské hry.

Dne 5.VII. byl uspořádán sportovní den na hříšti.

Dne 10.VI. se konala oslava M.N.D.Ž. na hříšti s různými hrami.

10.10. jel motocyglysta přes Včelnou, byl oslněn proti jedoucím autem a najel na s. Marka Jana, který byl zrovna u svého domku na místě mrtev.

13.10. havarovalo auto na hlavní ulici, vlítla mu Placerů holka do cesty a on brzděním se dostal do stoky, žádný nepřišel k úrazu.

Život na Včelné šel stále svojí cestou, jako jiná léta. Občané jezdili do různých míst za prací a po práci se věnovali svým zábavám, někteří šli na procházky, jiní do kina, sportovci na fotbal, v zimě na hokej, jiní trávili svůj volný čas v kruhu svých rodin doma u televisorů, které stále přibývají a je jich na Včelné přihlášených již 171 kusů, všech možných značek. Životní úroveň se stále zlepšuje, naši občané jsou plně zaměstnáni, peníze si vydělají a tudíž využijí svého práva a zlepšují si byty, nábytek a potřeby pro domácnost. V letní době tradičně chodí ženy v domácnosti a děti sbírat lesní plodiny, houby a tak pomáhají našemu hospodářství zásobováním těchto plodin a tím si také zvyšují svoje přijmy.

V tomto roce byla uzavřena místnost u Kalkušů, pohostinství zůstalo jenom u Pýchů. Na podzim v září byla konečně po několika letech otevřena holírna, obsazena 1 pracovní silou, ženou.

Špatnou vizitku si dělali lidé, když 13. srpna při incidentu v západním německu zamezila N.D.R. cestu přes hranici, aby zamezila špionáži, naše občany chytla nakupovací horečka, a skupovalo se všechno živobytí. Totež se stalo, když U.S.A. zahájili blokádu, na Kubě, to se nakupovalo nejvíce máslo, sádlo a všechno živobytí. Došlo to tak daleko, že se muselo přikročit k prodeji omastku podle seznamů z M.N.V., podle počtu osob 1/8 na týden pro osobu. Krise na Kubě byla díky s. Chruščevovi zažehnána a nakupovací horečka přestala. Špatným zjevem působily v letošním roce fronty na maso a na ostatní produkty, jako zelenina, omastek a jiné. Je pravda letošní rok byl hodně suchý, nebylo krmivo pro dobytek, neurodila se ani zelenina, a tím se stalo, že jsme vskutku neměly takové zásoby, aby jsme nemusely šetřit. S tím stání ve frontě se to nemohlo zlepšit a zbytečně lidé od 3 h ráno mrzly, poněvadž se otvíralo až v půl osmé. Tento nedostatek byl zaviněn především suchem a neplněním plánu v zemědělství. Naše J.Z.D. dlužejí tisíce litrů mléka a metráků masa a co si nevyrobíme to nemáme. Jak řekl s. Chruščov: je třeba zvýšit produktivitu práce, co si nevyrobíme, ani pánbůh ani ďábel nám to nedají, a to je svatosvatá pravda. Kdo by nám byl postavil podezdívku pod plot u památníku rudé armády, kdy by jej byli nepostavili soudruzi Štauber Boh. tajemník M.N.V., Hůlka Jan, Mikšovský Frant. a Matoušek Josef.

Přes všechny nesnáze, které se u nás vyskytují, musíme uznat, že se o nás naše vláda dobře stará, že životní úroveň se stále zlepšuje, že má každý občan práci zajištěnou. Též o staré lidi je postaráno, mají svůj důchod, a mohou svůj zasloužený odpočinek užívat bez starostí o svoje životní potřeby. Stát vynakládá velké sumy peněz na důchody, vždyť jenom u nás na Včelné je 263 důchodců ke dni 31. prosince 1962 a stát pro ně vyplácí měsíčně 136˙816˙- Kčs. Je to jenom pro Včelnou pěkná částka, která by se jistě zvýšila, kdyby se plnily plány, kdyby každý občan odváděl poctivou a chvalitní práci. To je tak zhruba o událostech doma za rok 1962.