Vytisknout tuto stránku

Z kroniky Včelné díl IV – Události celostátní

Kronika Včelné, díl IV., r. 1962

Události celostátní

Události celostátní a za hranicemi věci, které se týkají nás a našeho života v naší Č.S.S.R. Jako každoročně k nám na nový rok promluvil náš president soudruh Antonín Novotný a přál nám šťastný a radostnější život v naší krásné vlasti, hodně úspěchů v naší práci pro vybudování Č.S.S.R.

Začátkem roku 1962 jsme vykročili s novými nadějemi do budoucna, že se snad situace mezi státy zlepší, že Amerika již jednou pochopí nesmyslnost svého jednání a přistoupí k rozumnému jednání o mír a odzbrojení. Mýlili jsme se však velice. Američané a ostatní kapitálistické státy vymýšleli stále nové vykrucující podmínky jen aby mohli dohodu překazit a udržet stav v napětí a hrozbě války. Několikaměsíční jednání v Ženevě již po kolikáté ztroskotalo, a studená válka trvá dále.

Dne 21.I.62 přijel do Prahy na návštěvu s. Mikojan.

V Táboře 29.I. zajel vlak na slepou kolej a u narážky vykolejil. Výsledek byl 9 mrtvých a 36 zraněných.

Dne 14.III. se sešla v Ženevě odzbrojovací komise, ale jak jsem již shora psal, vinou západních státníků k dohodě nedošlo, jako již před tím.

V březnu 16ho byla vypuštěna v Sověts. Svazu další umělá družice na oběžnou dráhu, doba obletu země je 96˙35 h.

V březnu 29. podal Ústřední výbor strany K.S.Č. návrh zákona o sociálním zabezpečení zemědělců v J.Z.D., který byl národním shromážděním a vládou Č.S.S.R. schválen.

V dubnu 12 ho tomu bylo rok, co se celým světem rozlétla zpráva, o prvním kosmickém letu člověka do vesmíru, byl jím sovětský občan komunista, major letec Jurij Alexejevič Gagarín.

Dne 24.4. byla vypuštěna umělá družice „Kosmos č. 3”, a již 26.4. další „Kosmos 4” na oběžnou dráhu v sovjetském svazu.

Než jsme se nadáli byl tu 1 máj svátek práce, byl letos studený, ale přece kdo jenom trochu mohl, jel na májovou manifestaci vyslechnout májový projev. Po májových oslavách přispěchal druhý náš svátek, pro nás všechny tak drahý a milý, že nikdy nemůžem zapomenout „Osvobození naší krásné vlasti sovětskou slavnou armádou.”

Dne 14.5. přijela do Prahy na přátelskou návštěvu delegace z N.D.R. v čele se soudruhem Valtrem Ulbrichtem a dálšími jeho spolupracovníky.

V květnu 24. byla vypuštěna druhá kosmická kabína s kosmonautem majorem námořnictvem Mancolnem Scott Garpentérem, byl to již druhý kosmonaut, prvý byl Glen. Vstoupili do vesmíru se značným zpožděním za prvními sovětskými kosmonauty, Gagarínem a Titovem.

V sobotu 11. srpna v 11 hodin moskovs. času byla v Sovětském svazu vyvedena kosmická loď „Vostok č. 3” (Východ) na oběžnou dráhu kolem země, řídil jí letec-kosmonaut major letectva soudr. Andrian Grigorievič Nikolajev, hned druhý den 12. srpna v tutéž dobu letěla druhá kosmická loď „Vostok 4”, kterou řídil letec-kosmonaut podplukovník Pavel Romanovič Popovič. Obá kosmonauti se ve vesmíru na oběžné dráze sbližili, pozorovali se a mluvili spolu. Cílem tohoto letu je získat další poznatky o vlivu podmínek kosmického letu na lidský organismus, prozkoumat pracovní podmínky a schopnosti ve stavu beztíže. Dne 15. srpna obá kosmonauti přistáli téměř současně. Loď Vostok 3 s A. G. Nikolajevem obletěla za 95 hodin více než 64 x zemi a uletěla 2.600˙000 kilometrů. Loď Vostok č. 4 s Pavl. Romanovičem Popovičem obletěla za 71 hodin více než 48 x zemi a uletěla 2,000˙000 km.

Dne 29.8. navštívil Prahu úřadující generální tajemník U Thant z organizace spoj. národů. Byl přijat soudr. presidentem Č.S.S.R. Antonínem Novotným a ministrem zahraničí soudr. Václ. Davidem.

Dne 9. řijna 1962 odpoledne byl proveden pietní akt přemístění ostatků Klementa Gottwalda do sarkofágu v ustřední síni Národního památníku na hoře Vítkově. Pietního aktu se zučastnili členové ustředního výboru K.S.Č. se soudr. Antonínem Novotným. U urny s popelem Klementa Gottwalda stála čestná stráž Lidových milicí. Po státní hymně, za zvuku Pochodu padlých revolucionářů odnesla čestná stráž urnu do Ustřední síně Národního památníku, kde byla uložena do sarkofagu, po bok významných revolučních bojovníků. Pietní akt byl zakončen internacionálou. K hrobu Klementa Gottwalda byl položen věnec z živých rudých květů.

Dne 22. řijna 1962 vydal president U.S.A. rozkaz ozbrojeným silám U.S.A. zastavovat všechny lodi plující na Kubu, prohlížet je, vracet ty, jež vezou náklad, který americké úřady označí za utočné zbraně. Spojené státy tím přistoupili k zavedení blokády vůči Kubě a vysílali na vojenskou základnu vojenské jednotky. Ozbrojené síly U.S.A. měli pohotovost a v oblasti karibského moře stáli americké lodě. V celém světě probíhala vlna rozhořčení nad pirátskou agresivní politikou U.S.A. Odbývají se manifestace s hesly „Ruce pryč od Kuby”. Hrubé porušení mezinárodního práva, jehož se U.S.A. dopustili, vyvolává nevoli i u spojenců ameriky, jako Velké Británie, v Itálii, i Japonsku a dálších kapitálistických státech, jenom v západním německu z toho měli radost, většina státníků od Adenaura až k těm posledním fašistům a revanšistům. Všechny sociálistické státy dělali opatrření, aby zamezili pirátství Ameriky. Díky rozumu soudr. Nikity Sergejeviče Chruščova, bylo nebezpečí strašné atomové války odvráceno, soudr. Chruščov vyzval presidenta U.S.A. Kenedýho, aby bylo nebezpečí atomové války odstraněno vyjednáváním, a aby se jednalo prostřednictvým O.S.N. Došlo k jednání a po delším jednání, byla blokáda na Kubu v Karibské oblasti odvolána. Všechny národy si s lehkým srdcem zase volně oddechly. Válka která hrozila vypuknutím byla díky rozumnému a včasnému zakročení s. Chruščova zažehnána.

V listopadu 1. v Sovětském svazu byl vypuštěn Mars 1 na cestu k planetě Marsu, kam poletí asi 7 měsíců.

Dne 4. prosince 1962 byl zahájen XII. sjezd Komunistické strany Československé. Přijeli delegáti ze Sovětského svazu v čele se soudr. Leonidem Iljičem Brežněvem, předsedou presidia S.S.S.R. a s ostatních socialistických i kapitalistických států. S usnesení XII. sjezdu vyplývá jak se lidově říká přidat do kroku, zvýšit a skvalitnit naši výrobu, neboť co si nevyrobíme, nebudeme mít. Jestliže si naše výrobky budem vyrábět špatně, bude to zase jenom naše chyba. Usnesení jako celek i ve svých jednotlivostech může být splněno pouze za aktivní činosti všech pracujících.

Dne 15. prosince byl propuštěn z vězení na svobodu hrdina řeckého lidu Manolis Glezos, který za fašistické okupace Řecka se vyšplhal na věž a pověsil tam řecký prápor a fašistický shodil.

Dne 29. prosince, cestou do Havany, na oslavy 4. výročí výtězství Kubánské revoluce v sobotu zastavila v Praze sovětská delegace v níž byl letec-kosmonaut, podplukovník Pavel Romanovič Popovič. Prohlédl si v Praze některé památnosti a jelikož se v Praze zdržel jenom krátkou dobu 1 den, napsal toto:

Využívám příležitosti a prostřednictvím listu Rudé právo, vřele zdravím všechen Československý lid u příležitosti nového roku a přeji mu mnoho úspěchů ve výstavbě rozvinuté sociálistické společnosti. „Přeji štěstí přátelé.”

Praha 29.12.1962
P. R. Popovič

Dalo by se mnoho psát o mezinárodní situaci, o napětí studené války mezi národy, o Africe a Asii, kde se národy osvobozují z jařma koloniálistů. Tam se prolévá mnoho drahocenné lidské krve pro zisky kapitálistů, jako v Alžíru, Kongu, v Asii ve Vietnamu a v mnoha ostatních státech, kde měli kapitálistické státy kolonie, jako Amerika, Anglie, Belgie, Francie a jiné kapitálistické státy. Ubozí lidé v koloniích, hlavně černoši, museli dříti za hrstku rýže do úmoru a ještě byli mučeni a byti. Teď jím však dochází trpělivost a dobývají si svá práva a vyhání koloniálisty tam kam patří.

My v naší Československé sociálistické republice si můžeme vážit našeho sociálistického zřízení, jsme svobodní občané, máme svá práva, ale máme také své povinnosti. Z toho vyplývá, že máme poctivě podle svých sil pracovat, každý na svém úseku, aby jsme stále zvyšovali životní úroveň našich občanů a zajistili mír na celém světě.

Musím se též zmínit o tom, jak jsme u nás ve státě zaspali J.Z.D. i S.St. sklizeň pozdních zemědělských výrobků, brambor a cukrovky. Léto bylo velmi krásné až moc suché do konce řijna, přes všechny výzvy, aby se spěchalo se sklizní, jak v televisi, v rozhlase i v novinách, zůstalo hodně brambor i cukrovky na poli. Začátkem listopadu začaly mrazy a 11. listopadu napadl první sníh a zůstal ležet. Tím vznikla velká hospodářská škoda pro stát.