Z kroniky Včelné díl IV – Život v obci

Kronika Včelné, díl IV., r. 1969

Život v obci

Poněvadž se stále říká mládí vpřed a chceme mít národ silný, umožnili požárníci pěstovat tělovýchovu v jejich místnosti. Tam trenují 2x týdně. I Jednota tam učila ženy. Byl tam kurs šití pro domácí potřeby ženy. Tento kurs 2x týdně po dobu 4 – 5 týdnů. Ženy si toto chválí a jest to pořádáno 2x do roka.

Také tu byla rvačka se slovní potyčkou a to v hostinci u Karla Cettla, kde se pan Benhák dostal do slovní potyčky s hostinským, ten do něho vrazil a ten letěl na pana Flachsu Ferdinanda a jemu nárazem zlomil nohu. Inu pivo posiluje ale i dává sílu do osoby a pak jsou s toho následky špatné.

V měsíci dubnu v kulturním domě začala pro zdejší ženy práce rovnat barvičky do krabiček, tuhy skládat a jiná práce pro ženy a to pro podnik z Čes. Budějovic „Koh-i-nor”. Pracuje tam asi 20 žen z domácností. Ženy si berou práci i domu a tak si vydělávají dosti slušné obnosy.

Také byla v naší obci uzavřená silnice, protože v Rožnově dávali kanalisaci, vodovod a plynovod pod povrch silnice.

Lidé v obci začínají býti netrpělivý, čekají na objednané uhlí, ale toho jest málo, prý nejsou vagony, prý se málo těží nebo nejsou horníci, noviny píšou jinak, rádio mluví jinak a v televizi si různí páni vysvětlují zase jinak. Uhlí se dává méně než 20 q, dává se 15 q, ba i 13 q na rok. Zboží začíná býti nedostatek. Maso vepřové některý týden není, punčocháče, dámské kalhotky a jiné zboží jest nedostatek. Ledničky, cement, vápno, dřevo, skrátka stavebniny, tj. velmi úzký profil. Lidé nadávají právem, zlobí se na vládu, na okresní funkcionáře a vedení Jednoty a.t.d.

Také utíkají občané naší vlasti i z naší obce do zahraničí. Do Rakouska, do Německa západního, které bylo naším uhlavním nepřítelem. Nevím proč? Vždyť chléb je o dvou kůrkách všade a dělat se musí také všade. Nikomu nic za darmo nedají a na vše si musí nejdříve vydělat. Z naší obce také emigrovali občané. Jsou to Novák Frant., Urban Rud., Dvořákovi 2 dcery, Klomfarů chlapec, Kroneislová Sára, Kroneisla Frant. ženy rodiče, Vavruškova Ivana s manželem.

Také se utvořila národní fronta a to ze zástupců všech složek a měli veřejnou schůzi, kde měli hodně připomínek z řad obyvatelstva.

Ve žních se mlátilo na polích kombajny a sláma se pak stroji balíkovala a odvážela. Ačkoliv mají J.Z.D. nařízené vyorat kolem tratě 3 brázdy, toho nedělají a tak se stalo, že ta vymlácená sláma hořela a muselo to být uhašeno od naších požárníků, neb by byla shořela sláma všechna, co na poli byla.

Také bylo v obci několik havárií. Naproti Kalkušům naboural obrněný transportér do náklad. vozu, které vezlo dlouhé dříví z lesa, a zpřerážel to jako sirky. Náhodou se nestalo nikomu nic, ačkoliv čirou náhodou byla na chodníku paní s kočárkem a těsně za ní padla kláda dřeva. Sekyrové pošramotila plot a to vojáci opravili.

U Kalkušů na rohu zase Rakouský příslušník naboural s vojenským autem. Rakušan to měl pěkně pomačkané.

Naproti Školákům (Klojdů) zase havarovalo osobní auto, které jelo velkou rychlostí a nemohlo zvládnout řízení a tak s toho byli ranění a 1 mrtví.

Dole pod tratí také byla bouračka, motorka s autem. Čím více bude aut, tím více neopatrnosti a nehod. Ačkoliv každou chvíli kontrolují vozidla, jakou rychlostí jedou, přece jsou a budou zase neopatrní jezdci.