Vytisknout tuto stránku

Z kroniky Včelné díl V r. 1973 - Kosmonautika

Kronika Včelné, díl V., r. 1973

Kosmonautika

Ačkoliv tento obor nemá vlastně nic společného se Včelnou, je to věda, která se dotýká všeho lidstva. Tak úspěšné vysazení člověka na Měsíci, byl naším a světovým tiskem označen za úspěch všeho lidstva. Proto také směrnice pro kronikáře nařizují tento bod uvádět v ročních zápisech kroniky. Co tedy všechno svět prožil na tomto poli v roce 1973? Jaké stěžejní události to byly? Vysazení sovětského LUNOCHODU 2 na Měsíci bez lidské posádky, let experimentální sovětské orbitální stanice SALJUT 2, odpálení další americké sondy 11 k planetě Jupiter, start amerického SKYLABU /stálé stanice ve vesmíru/, navštíveného pak postupně devíti astronauty. Dále to byl postupný odlet 4 sovětských sond k planetě Mars, inženýrský let dvou kosmonautů na SOJUZU 12, start amerického MARINERU 10 k Venuši a Merkuru, průlet PIONIERU 10 kolem planety Jupiter.

Konec roku 1973 významně posunul přípravy k prvému společnému sovětsko-americkému letu. K seznamovacím instruktážím a nácvikům se sešli kosmonauté obou zemí v červenci amerického Houstonu, a v listopadu ve "Hvězdném městečku" u Moskvy. Na palubě amerického APOLLA se "svezli" sovětští kosmonauté, a na SOJUZU zase američtí astronauté - i když zatím jen na zemi.

Do nadcházejícího roku 1974 se přesouvá závěr programu SKYLAB, který byl vzdor některým potížím vysoce úspěšný. Z tohoto amerického programu, při němž byly překonány vysoce veškeré rekordy v pobytu člověka mimo zemi, prý mají již nyní odborníci spoustu práce na řadu měsíců a někteří prý na léta. V prosinci 1973 byla vyslána první americká družice, která má prověřit vrstvu atmosféry ve výši 112 km od země /účinky slunečních paprsků/. Družice pak vystoupí do výšky 4128 km, vrátí se do výšky 112 km a periodicky takto bude stoupat a klesat po dobu jednoho roku.