Z kroniky Včelné díl V r. 1974 - Jan Loberšíner

Kronika Včelné, díl V., r. 1974

Jan Loberšíner

Směrnice pro vedení kroniky obce ukládají uvést v ní i životopisy významných občanů. Protože JAN LOBERŠÍNER dosáhl v tomto roce funkce, která zaujímá na žebříčku významných politických míst jednu z nejpřednějších za předsedou krajského národního výboru v Českých Budějovicích, jsme oprávněni věnovat našemu rodákovi samostatnou kapitolu.

Rod Loberšínerů /v originálních dokladech archivu Národního muzea království českého v Praze, je první předek na Včelné psán jako LOBESCHIN Albert/ - je uváděn v soupise poddaných z r. 1785 - 1790 na čísle popisném 30 se zastavenou plochou domku 45 čtverečných sáhů, tj. 162 m2. Rodiče Jana Loberšínera bydlí v tomto domku čp. 30 i za našich časů. Jmenují se: Jan Loberšíner a Marie, rozená Hošková. Jejich jediný syn JAN, jehož se krátký životopis týká, se narodil dne 26.3.1934 ve Včelné. Vychodil v Poříčí obecnou školu, a měšťanku v Českých Budějovicích - Rožnově. Vyučil se jemným mechanikem.

Pracoval ve velešínském Jihostroji, kde prošel od r. 1951 různými mládežnickými a stranickými funkcemi, včetně předsedy celozávodního výboru KSČ. Za svůj angažovaný postoj v krizovém roku 1968 se stal v roce 1969 tajemníkem pro průmysl na okresním výboru KSČ v Českém Krumlově. V této funkci zůstal až do 1. května 1974, kdy byl zvolen do významné funkce předsedy krajské odborové rady v Českých Budějovicích.

Jeho zásluhy o rodnou obec nejsou zanedbatelné. V krátkém období po roce 1948 byl na Včelné i předsedou národního výboru. Je vlivným členem VO KSČ ve Včelné, kde se projevuje sice jako skromný člověk, ale i jako zběhlý a zkušený funkcionář, jehož diskuzní závěry jsou s respektem přijímány. V předchozích zápisech jsme se zmínili o skutečnosti, že Jan Loberšíner je z nejoblíbenějších řečníků při slavnostních příležitostech.

Velmi se zasloužil o Včelnou při různých intervencích ve prospěch obce, ať již to bylo při zaopatřování nedostatkového materiálu při stavbě prodejního střediska nebo při řešení personálních obtíží různého zaměření. Jeho pomoc je mnohotvárná, a v současné době nenahraditelná.

Chceme věřit, že ona příčka, na kterou vystoupil po žebříčku významných politických míst není tou příčkou poslední. Předpoklady dané dalším vyšším studiem jsou pro to dány. To by pak byl úspěch nejen osobní, ale i jeho rodné obce. Dodejme nakonec, že studiem při zaměstnání absolvoval čtyřletou průmyslovou školu, obor strojní.