Z kroniky Včelné díl V r. 1974 - Kronika obce v soutěži

Kronika Včelné, díl V., r. 1974

Kronika obce v soutěži

Ke 30. výročí osvobození naší vlasti v r. 1945, byla vyvolána celostátní soutěž kronikářů obcí. Přihláška měla být podána do 15.5.1974 za těchto podmínek: 1/ že budou zpracovány roky 1971, 1972 a 1973, 2/ bude jako zvláštní příloha zpracováno období od r. 1948 až po naší dobu, tedy období socialisace naší vesnice 3/ bude předložena fotodokumentace ve vztahu k zápisům kroniky.

Protože zápisy do kroniky byly z několika hledisek opožděny /proti předchozím zápisům z let 1970 a starších byla obsažnost několikanásobná, studium v okresním archivu, pátrání po archivních dokladech ve snaze dopátrat se založení obce, o níž jsme zatím nic nevěděli, a konečně výtvarná výzdoba zápisů naším akad. malířem - grafikem Mílou NOVÁČKEM, /tedy tato hlediska způsobila, že zápisy za rok 1973 byly dokončeny až v září 1974 a předloženy k vidování okresnímu odboru kultury.

Inspektorka VAŇKOVÁ po shlédnutí zápisů nás vyzvala, abychom se dodatečně přihlásili do soutěže kronik a předem odhadovala, že můžeme mít úspěch. Žádala však dodatečné předložení zhodnocujícího zápisu za výše uvedené období. Byl předložen s pracným vypětím během tří dnů. Dne 28.11.1974 se kronikář zúčastnil vyhodnocení kronik v Týně nad Vlt. Kronika naší obce se umístila v kategorii obcí s počtem obyvatel do 2000 na 1. místě. Kronikář Josef JIŘIČKA obdržel Čestné uznání a získal peněžní odměnu Kčs 1.000.- s tím, že postupuje do krajského kola soutěže. Při jejím hodnocení se oceňovala skutečnost, že záznamy jsou velmi obsažné, hesla graficky zdůrazněna, celková úprava je velmi dobrá, byla pochválena grafická výzdoba jakož i skutečnost, že je to jediná kronika na okrese, která je psána strojem.

Byli jsme vyzváni, abychom předložili ještě fotodokumentaci. Stalo se tak během 14 dnů. Kronikář zrušil dva památníky, vyjmul z kroniky fotografie /kam nepatří/, založil nové, knihařem zhotovené obaly rozměru 64 x 47 cm, vložil do nich volně památníkové papíry stejného rozměru, na něž nalepuje fotografie podle data jejich vzniku, a které po dobu, kdy se ujal vedení kroniky, sbírá po domácnostech a v nové době dostává od národního výboru. Tento způsob ukládání fotodokumentace doporučuje příručka pro kronikáře proto, že archy je možno bez porušení vyjmout, přichytit je špendlíkem na panel a použít je tak pro výstavu, zvláště když pod každou fotografií a archiválií je nalepena bílá páska strojem psaným textem, někdy dost obsažným.

Krajské kolo soutěže kronik mělo být vyhodnoceno dne 15.11.1974. Nestalo se tak však do konce roku 1974. Tak došlo ke zpoždění celostátního vyhodnocení. Krajské kolo bylo vyhodnoceno dne 26.2.1975. Naše kronika byla vyhodnocena jako 4. nejlepší v kraji ve II. kategorii, t.j. v kategorii obcí s počtem obyvatel do 2000. Při hodnocení se braly v úvahu skutečnosti celkové politické angažovanosti kroniky a jejího pisatele, a také, jak dlouho kroniku vede. Jako jediní ze všech okresů kraje jsme byli za 4. místo ohodnoceni Čestným uznáním, a naše kronika byla před forem na KNV v Čes. Budějovicích hodnocena jako úspěšná jako u kronik zařazených na 1. až 3. místo. Protože druhé místo této naší skupiny nebylo uděleno, byli jsme skutečně třetí. Celkem můžeme být s hodnocením naší kroniky velmi spokojeni, i když zástupci kulturního odboru ONV v Českých Budějovicích věřili na další postup.

Aktivu vyhodnocení na KNV byli kromě kronikáře přítomni i předseda MNV Bedřich HOUSKA a tajemník obce Antonín TESAŘ. Naše kronika byla také vystavena spolu s ostatními vítěznými kronikami v jihočeském museu v Českých Budějovicích od 26.2.1975 prý na dobu do 31.5.1975.

Na zakončení této delší, ale ve vší osobní skromnosti psané kapitoly, ještě toto. Kronikář nezapomíná ani na dokumentaci naší současnosti. Vždyť i náš dnešek bude jednou včerejškem, minulostí, o níž se ti dnes ještě nenarození, budou chtít něco dozvědět. Budou se o nás něco chtít dozvědět a budou konfrontovat s přítomností, co jsme v našem vesnickém měřítku dokázali. A proto je naše kronika dost podrobná, aby se v ní našly i odpovědi.

A za to, že to tak je, je třeba poděkovat národnímu výboru s předsedou Bedřichem HOUSKOU /1930/ za podporu morální i finanční /úhrada četných snímků/, předsedovi kulturní a školské komise Adolfu RATAJOVI za zájem a iniciativu, i všem těm, kteří si našeho úspěchu upřímně přáli. Není to tak všude. Jsou národní výbory, které považují tuto práci za jakousi nemilou přítěž.

Proto mohla být naše kronika v soutěži a poprvé vůbec se mohla čestně umístit mezi těmi nejlepšími v okrese i kraji.