Z kroniky Včelné díl V r. 1975 - Sbor pro občanské záležitosti

Kronika Včelné, díl V., r. 1975

Sbor pro občanské záležitosti

Je to instituce, která se ve skutečnosti stará o člověka od jeho narození až po jeho odchod z tohoto "slzavého údolí". Při narození provádí každý rok vítání malých občánků do života. Je to s proslovem, s muzikou - a někdy i s tou plačtivou -, pak si Sbor společně se sociální komisí vzpomíná na potřebné občany při přidělování hotovostí na různá vyšší vydání /uhlí atp./, přidělování potravinových balíčků v hodnotě Kčs 100 - 200.-, a také tehdy, když je důchodcům 70 roků a výše. Sejdou se v hostinci Jednoty /U Kalkušů/, kde se vzpomene jejich vykonané práce, popřeje se jim hodně zdraví, malá muzika složená ze dvou houslí, harmoniky a bicích nástrojů zahraje pro potěšení a někdy i do tance a podá se slušné občerstvení. V roce 1975 dokonce velmi slušné: káva, čaj, limonáda, pivo, zákusky, bohatá obložená mísa i koňak a vaječný koňak. Kecal z Prodané nevěsty byl zapěl árii: "Inu, kdož si přeje, kdož si přeje víc"! A pak už se s člověkem, i když bohužel, odchází. Měli bychom se nad hrobem a každým rozloučit, jak to žádá kulturní odbor ONV. Neděje se to však, a to nejen u nás. Nikdo se tohoto úkolu nechopil. Rodině kondolujeme osobně i písemně v bytě zemřelého.

A o toto vše se především stará předsedkyně Sboru, Růžena HOUSKOVÁ /1909/ z čp. 211 s pěti členy, s nimiž se maximálně sejde čtyřikrát za rok, aby je informovala, co zařídila nebo hodlá zařídit, podebatuje se o tom a pak se to provede. Za tuto práci byla Místním národním výborem vybrána jako nejiniciativnější naše občanka, a její fotografie byla vyvěšena ještě s dalšími stejně záslužnými z jiných obcí, na vývěsní tabuli u hlavní pošty v Českých Budějovicích.