Z kroniky Včelné díl V r. 1977 - Počasí a úroda

Kronika Včelné, díl V., r. 1977

Počasí a úroda

POČASÍ:

Již po několik roků za sebou, se nám období zimy otepluje. Tak tomu bylo i na začátku roku 1977. Vánoce téměř bez sněhu, největší mrazíky nedosáhly výše - 15°C. Značné škody však způsobil duben, kdy mrazy až - 7°C těžce poškodily sady. Ochlazení přinesl i začátek června. Červenec byl poměrně suchý, zato srpen, měsíc sklizně obilí byl velmi mokrý. Vůbec celé léto bylo jedno z nejzamračenějších, prý v celém století, jak zjišťoval denní tisk. Za posledních 60 let nebylo zaznamenáno, aby v létě bylo tak málo slunečního světla. To postihlo celou Evropu. Podzim pak si v ničem nezadal s aprílem. Slunné dni babího léta se střídaly s dešťovými, a teploty se mnohdy snížily k bodu mrazu. Za to v první polovině listopadu bylo teplé a slunečné počasí s odpoledními teplotami až + 16°C. Vánoce byly téměř na blátě. Dne 26. prosince 1977 pak jsme zažili pravou letní bouřku. Zastihla nás sice jen okrajově, ale na mnoha místech v lese byly polomy. Vichřice podle denního tisku dosáhla podle denního tisku rychlosti i 100 km za hodinu.

Pokud jde o celkový posudek, zda rok byl suchý nebo mokrý, lze říci, že byl spíše mokrý. O důsledcích viz dále.

OSEVNÍ PLÁN:

Nebudeme jej opakovat, platí to, co jsme napsali v tomto bodě v předchozích letech. Ve Včelné je ještě stále jeden samostatně pracující zemědělec, jehož výměra půdy 4,6 ha se nezměnila, nezměnily se proto také rozpisy výrobní a dodávkové.

POSTUP RŮSTU A ÚRODY:

Obilí krásně vzrostlo, ale vlivem srpnových dešťů došlo u nás k značnému polehnutí. Pokud bylo posečené obilí v mandlíkách /tak hospodaří ještě náš samostatný rolník/, bylo nutno je za teplejšího počasí rozhodit, aby vyschly. Obilí bylo však částečně zmlazeno. Pokud jde o škůdce, nevyskytují se vůbec u nás chrousti a nebyl zde ani problém myší a mandelinky bramborové. Díky dodanému šlechtěnému seťovému obilí ze státních sil, nevyskytují se ani plevele.

Jako škůdce však bychom mohli asi všeobecně označit holuby domácí, kteří v hejnech až sedmdesátičlenných, dovedou zasetou pšenici vybrat tak, že kupř. náš zemědělec byl nucen zaorat pole o výměře 15 arů.

I senoseč měla své těžkosti, ale nakonec vše bylo sklizeno, i žně byly skončeny s menším zpožděním, ačkoliv byly na sousedním JZD někdy smutné chvíle, kdy kombajny musely přerušit práci a nemohly pokračovat, ani když se vyčasilo, protože třeba 14 dní uvízly v beznadějně rozměklé půdě. Ještě k senoseči: Již po několik let se ONV obrací vyhláškou na občany, aby v celospolečenském zájmu, pomohli sklidit pícniny ZE VŠECH ploch. Výzva u nás nezůstala jen na papíře, a tak téměř všechny organisace národní fronty ve svých ročních zprávách udávají, kolik sena odevzdaly skladům zemědělského a zásobovacího závodu v Českých Budějovicích. Tento závoď platil drobným dodavatelům při vlhkosti sena 17%, za 1 q 50 - 80 Kčs.

ÚRODA:

Přes výkyvy a rozmary počasí se nakonec vše sklidilo. Výnosy na hektar však nemůžeme zjistit, protože ani MNV, ba ani náš samostatný zemědělec neví, kolik výnos činí. Jablek se urodilo velmi málo. O lesních plodinách jsme se zmínili.

DODÁVKY:

Všechny rozpisy pro našeho zemědělce byly splněny, dokonce, pokud jde o mléko a brambory i maso, mírně překročeny. Do soutěže pro plnění zemědělských prací není tento jednotlivec zapojen.