Z kroniky Včelné díl V r. 1978 - Zpráva geologa

Kronika Včelné, díl V., r. 1978

Zpráva geologa

Ve farní kronice kostela v Kam. Újezdě je také zmínka o geologickém složení této farnosti a celého kraje, jak ji popsal ve své zprávě znalec Ing. Dr. Leopold Ježek z Čes. Budějovic.

Včelná je položena mezi dvěma řekami: Vltavou na západě a Malší na východě. Je položena na jazykovém výběžku třetihorní pánve českobudějovické a jihočeského krystalníku. Výběžek je od vlastní pánve oddělen podélným tektonickým zlomem, táhnoucím se ve všeobecném směru od Netolic na jihovýchod jižně od obce Plav, místy zdvojeným. Jazykové výběžky za tektonickými okraji vlastní pánve jsou poměrně mělké. Rulový útvar dosahuje třetihor ve hloubce asi 200 m. Celý kraj je proniknut písčitými a jílovitými nánosy. Tolik zpráva znalce.

Krátkou zmínku o půdě, v prostoru budoucí zástavby mateřské školky na konci Sokolovské ulice najde čtenář v průvodní zprávě o průzkumu půdy k plánům této stavby.

Ještě je třeba připomenout, že celý prostor jižních Čech v povodí Vltavy byl zaplaven mořem. Dokladem je množství oblázků a kamení na našich polích a pod ornicí. V Kamenném Újezdě směrem ke Kosovu je komplex polí, kde se říká "Na kamenitém". Tolik kamenů jsem na poli ještě neviděl, uvádí kronikář Jiřička, ač i jinde na kopcích /ku př. u Záhorčic/ dostalo se při hlubší orbě na povrch tolik kamení - oblázků, že je pole doslova zcela pokryto. Kronikář si musel opravit domněnku zpracovatele farní kroniky, pana faráře Vavrušky, který se domnívá, že Kamenný Újezd dostal jméno po kostelu, který byl postaven z kamene. Protože slovo "Újezd" podle českého slovníku znamená větší soubor polností, převládá domněnka, že Kamenný Újezd dostal jméno po tomto "souboru kamenných polností." Vždyť i jinde byly názvy obcí a osad dle podobných místních poměrů a zvláštností tvořeny.