Z kroniky Včelné díl V - Včelná nebo "Mezives"?

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

Včelná nebo "Mezives"?

To je otázka! Samozřejmě, že Včelná se tak jmenuje odjakživa, a sice proto, že stojí na místě, kde bývaly před tím borové lesy a v nich množství divokých včel. Proto se Včelné také se dodnes lidově říká BORY. Takhle by to všechno zdůvodnil roduvěrný BORÁK. Tak to také myslil první kronikář po roce 1918, když o vzniku Včelné psal do 1. dílu kroniky. Ale ono to není tak jednoznačné. Ono totiž pokulhává za skutečnosti i to lidové označení BORY, i to množství včel a proto i samotné označení VČELNÁ.

Když si totiž kronikář přečetl Dějiny farnosti Kamenoújezdské sepsané s velkou pečlivostí a láskou na podkladě archivních dokumentů již zemřelým panem farářem VAVRUŠKOU, byla tam o Včelné mimo jiné, tato zmínka: "Na rozcestí zřízena krčma, velmi navštěvovaná; z toho usuzují někteří, že vesnička se jmenovala původně BINNENDORF, od slova binnen = mezi /Kamenným Újezdem a Budějovicemi/ a z toho prý vzniklo BIENENDORF /přeloženo: Včelí ves = VČELNÁ /. K citátu z této dosud rukopisné práce pana faráře, uložené na faře v Kamenném Újezdě, bychom měli malou výhradu. Proto, že vesnička byla na rozcestí se, myslíme, nedá usuzovat, že se vesnička původně jmenovala BINNENDORF. Dá se to však zcela usuzovat ze samotného překladu tohoto slova, které doslovně přeloženo je MEZIVES. A Mezives je proto, že vzniklo na nové rekonstruované císařské silnici přesně na poloviční cestě mezi vesnicemi Rožnovem a Kamenným Újezdem.

Se svými pochybnostmi jsme se obrátili na archiv národního muzea v Praze a požádali jsme o fotokopie některých archivních dokladů bývalého panství v Poříčí, o nichž jsme z Historického sborníku věděli, že jsou tam uloženy. Šlo nám především o Soupis poříčských poddaných ze dne 31.8.1785. V odpovědi na náš dopis nám sdělil archiv národního muzea v Praze, že v uvedeném dokladu, jehož fotosnímek jsme si vyžádali a dostali, "je zcela zřetelně označena vesnice BINNENDORF. Protože v jiných slovech jako kupř. ZIEGEL, píše písař správně -ie- může být náš názor, že se vesnice jmenovala Binnendorf, správný. Později však, v r. 1846 je obec psána již BIENENDORF. Pro to, že se vesnička napřed jmenovala BINNENDORF máme ještě další dva archivní doklady, a sice fotosnímky Ministerstva vnitra, ústřední archivní správy v Praze. Je to opět soupis poddaných podle vesnic, kde je nejen výměra emfyteuticky pronajatých pozemků a výměra pěstovaných jednotlivých plodin /výnos/, ale i vesnice, v níž poddaný bydlí. Krásný doklad je fotosnímek situačního plánu císařské Linecké silnice III. oddělení ze Ševětína přes Budějovice, Velešín, Kaplice a Dolní Dvořiště až na hranice Horního Rakouska /Situationeplan der K. Linzer Strasse IIIte Abteilung von Schebetin über Budweis, Welleschin, Kaplitz, und Unterhaid bis an die oberöstrreichische Gräntze/. Úsek z Budějovic do Lince byl částečně vybudován jen od rakouských hranic k Českým Budějovicům, a to r. 1787. Zdá se, že tento situační plán má již charakter prováděcího plánu, protože je tam právě již zakreslena vesnice BINNENDORF /zcela zřetelně napsáno/, i rozdvojení této silnice za Kamenným Újezdem na směr do Dolního Dvořiště a Krumlovskou silnici je přesně zakreslen. Soudíme proto zcela právem, že jsme se od samého počátku jmenovali BINNENDORF = MEZIVES, a jen vinou pozdějšího písaře jsme byli překřtěni na BIENENDORF = VČELNÁ.

František PALACKÝ ve svém Popise království českého, čili podrobný poznam z r. 1848 uvádí jméno obce Bienendorf s 46 domy a 366 obyvateli. A. PROFOUS v díle Místní jména v Čechách uvádí obec až v r. 1841 jako BIENENDORF = VČELNÁ /lidově Bory, Na Bořích, z Borů, Borák/. Padl proto dohad o množství včel v borových lesích, protože jen písařská chyba zavinila, že se tak jmenujeme. Je pravda, že zde divoké včely mohly být, že tu byly i borové lesy, ale ty již byly na jiném panství než poříčském, protože pozemky, které byly novým osídlencům dědičně pachtovány, ležely na nivě, která na zmíněném již fotosnímku značena: Dritte Flur, Die Birken Flur genant, čili: Třetí niva, zvaná březová. Měli jsme tu tedy více bříz a dubin než borových lesů. Nemrzí nás proto to označování Včelné jako lidové Bory a jeho skloňování s trochou hanlivé příchuti jako skutečnost, že nám neznámý písař nějakého Gubernia svým omylem tak snadno a lehce změnil původní označení naší vesničky MEZIVES za Včelnou.