Z kroniky Včelné díl V - Nejstarší pamětník Včelné II

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

Nejstarší pamětník Včelné II

Dějiny našeho státu, jak je napsal František Palacký a po něm řada dalších, je třeba, ve světle nově zjištěných zkušeností, především archeologických, stále doplňovat a opravovat. Tatáž skutečnost se týká i kroniky naší obce. Vedení kronik bylo nařízeno vládním usnesením z r. 1920.

V jednom z předešlých článků této kroniky jsme uvedli pod stejným záhlavím jako je tento zápis - že nejstarším pamětníkem naší obce je v dolní části pod tratí u rodinného domku Jakuba Placera /čp. 147/, kamenný mezník vysoký 80 cm, nahoře zaoblený, v jehož horní části je vytesána značka "B.B. a rok 1718". Byl tam tedy postaven o 66 roků dříve, než byl na Včelné postaven první domek a asi o 30 - 35 let dříve, než se na Včelné začala stavět za Marie Terezie císařská silnice.

Na tomto letopočtu 1718 nemáme ani dnes co měnit, protože tento kámen, postavený tam pro přípravu tzv. "tereziánského katastru" skutečně nejstarším pamětníkem Včelné jest. Co však musíme doplnit, je skutečnost, že nejstaršími domky na Včelné nejsou, od doby změny katastrů v r. 1960, domky postavené u této nové "císařské silnice", ale tzv. Maternova vila, která při této změně katastrů, jako všechny další rožnovské domky, dostala čp. 245. Ke kronikáři se totiž dostavil pan Nejdl, tchán Ing. Máry, který je nynějším majitelem této vily s věží a sdělil mu, že při opravě krytiny věže v r. 1977-1978, zjistil na větrné růžici z měděného a pozlaceného plachu, vyříznutý letopočet 1727, což je o 57 roků dříve, než došlo na Včelné ke stavbě rodinných domků. Údaj p. Nejdla pokládáme za pravdivý, protože na jednom prováděcím plánku nové silnice je v místech, kde nyní stojí vila čp. 245, zakreslena půdorysem budova označená "Ziegelei", tedy cihelna. A majitelem této cihelny byl také majitel vily těsně s touto cihelnou související. Této cihelně se říkalo "rožnovská" na rozdíl od cihelny "panské", zřízené na místech, kde za našich časů jsou situovány rodinné domky čp. 99 a 144, které byly vlastnictvím majitele poříčského panství, čili "pána".

O historii této "rožnovské" cihelny se ještě zmíníme v některé další kapitole.