Z kroniky Včelné díl V - Hotel "Bellevue" v Lesní kolonii

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

Hotel "Bellevue" v Lesní kolonii

Když jsme po roce 1945 přejmenovali tento bývalý hotel a letovisko na Lesní kolonii, všeobecně se říkalo "V Belví", "šel do Belví" apod. Od letních hostů jeme správně pochytili francouzké pojmenování tohoto letoviska "BELLEVUE", které se čte BELVY, čili po našem "Krásná vyhlídka". Hotel stál opravdu na krásné vyhlídce na České Budějovice. Povězme současně, že to není jediné pojmenování toho druhu u nás. Bývalý "pánův domek" /čp. 47/, nese v pozemkové knize italské označení "BELLA VISTA", což v překladu rovněž znamená "Krásná vyhlídka".

Dnes hotel BELLEVUE dávno není hotelem, protože provoz byl zastaven v roce 1939. Budova nese dnes popisné číslo 247, které je proto tak vysoké, že po změně katastru v r. 1960 veškeré tyto domky v Lesní kolonii dostaly nová čísla. Dříve patřily do Rožnova a náš hotel měl čp. 103.

Protože to kdysi /:za starého Rakouska:/ před 1. světovou válkou, bývala velmi významná budova, povězme si něco z historie těchto domků. Zmíníme se však napřed o Maternově cihelně, která tam byla první budovou vůbec /viz situační plán císařské Linecké silnice v naší dokumentaci/. Teprve pak tam byl postaven strážní domek čís. 3 bývalé koněspřežní železnice /čp. 242 Dvořákovi/ a koněspřežka sama jako první železná dráha na evropské pevnině. O této cihelně a jejích osudech si však povíme později, a podrobně. Jejím čtvrtým majitelem byla stavitelská firma Weselý-Hoffmann z Budějovic. To bylo v roce 1903. Tehdy tito stavitelé postavili hotel BELLEVUE i ony čtyři vily, jak je vidíme dodnes, dále tam byl postaven dřevěný hudební pavilon, kde hrávala vojenská hudba, dva kuželníky, jeden těsně u cesty do hotelu a druhý v lese za hotelem /viz staré snímky v dokumentaci/. Asi 50 m za tímto kuželníkem byla dřevěná stáj pro koně. Tehdy v době před I. světovou válkou auta byla vzácnost a tak hosté přijíždívali z Budějovic koňskými drožkami. Až do vypuknutí I. světové války /1914-1918/ to byl v těsné blízkosti Včelné velmi významný rekreační podnik, který si "Boráci" přisvojovali. My, tehdejší současníci jsme zažili jeho plný lesk. Nechme však hovořit ještě staršího pamětníka Frant. Radu, který v knize "Když se psalo C. a K.", tedy pro budoucí čtenáře - když se psalo "císařský" a "královský", vzpomíná, že se podnikaly výlety do VČELNÉ, do POŘÍČÍ na koupání a do VRÁBČE na houby. Na odpolední výlety se jezdilo do Poříčí na CUKRMANTL. Když byl zaveden tzv. "pivní krejcar", dávka, kterou si mohly obce vybírat na úhradu svých výdajů, jezdilo se do pivovaru v Plavnici, kde se pivní krejcar nevybíral a pivo se prodávalo za 6 krejcarů. Vlak byl odpoledne do Kamenného Újezda zesílen o několik vagónů, které se tam odpojily a večer připojily. Velmi oblíbené letovisko BELLEVUE, tehdy na katastru obce Rožnova, ale v těsné blízkosti Včelné na okraji lesa. Tehdejší inzerát v novinách asi z r.1905 měl toto znění:

"Letní byty s nábytkem neb bez nábytku, též celé vily jsou k pronajmutí v Rožnovských lesích u Českých Budějovic. Velké, hluboké jehličnaté lesy, příhodné spojení drahou /zastávka Poříčí státní dráhy/, telefon. O výtečnou kuchyni a nápoje postaráno jest v tamní restauraci BELLEVUE. Bližší zprávy v restauraci BELLEVUE, Rožnov u Č. Budějovic."

Čtenář této kroniky ví z dřívější kapitoly o našem nádraží, že toto se jmenovalo při svém zrodu v r. 1905 POŘÍČÍ a nikoliv Včelná. Ale naše dráha byla již tehdy sestátněna, zatímco trať do Krumlova byla ještě v soukromých rukou. Výše uvedení čtvrtí majitelé rožnovské cihelny byli v r. 1903 majiteli a provozovateli hotelu BELLEVUE i čtyř vil. Tito majitelé však nehospodařili dobře a - jak se lidově říká - zkrachovali. Bylo to někdy v roce 1905, jak pamatuje Jan Babka /čp. 69/ třiaosmdesátiletý. Rozprodávalo se v dražbě bytové zařízení, vše nazeleno natřené, prodávali se tašky /krytina/ a různé nářadí.

Dalším majitelem po těchto neúspěšných stavitelích byl inteligentní a pohledný kavalír Bedřich SANDHOLEC, za něhož podnik velmi zkvétal. Pozvolný úpadek nastal po 1. světové válce, kdy se změnily nejen státoprávní poměry /rozpad Rakousko -Uherska a vznik Československé republiky/, ale i složení obyvatelstva po stránce společenské. Pozvolna chudla i německá smetánka, z jejíž řady se převážně rekrutovali návštěvníci BELLEVUE. Provoz restaurace pak byl zastaven, jak jsme výše již uvedli, v r. 1939. V roce 1950 došlo k prodeji vil.

Dnes v bývalém hotelu bydlí synovec posledního majitele RNDr. Bedřich SANDHOLEC, profesor průmyslové školy v Českých Budějovicích. Dnes jsou již sneseny oba kuželníky, koňské stáje i hudební pavilon, tolik při hudebních produkcích vojenské hudby nebo orchestru obléhaný. Zmizely kaštany, pod nimiž se stolovalo a zůstalo jen původní prolínající velké označení na západní straně nynější budovy: BELLEVUE, jak je vidíme na barevné fotografii z doby kolem roku 1905 i s dvěma automobily značky BUGATTI. Tak sbohem budovo a muziko našeho bezstarostného dětství!