Z kroniky Včelné díl V - Výbuch nespokojenosti železničních dělníků

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

Výbuch nespokojenosti železničních dělníků

V kapitole "Naše železniční stanice" jsme se zabývali začátky koněspřežní železnice. Je známo, že jsme na Včelné měli umístěnu kancelář vedoucího stavebního úseku a uvedli jsme též, že došlo k výtržnostem dělníků v Kamenném Újezdě při výplatě mezd. Příčiny a podrobnosti o této rebelii byly zveřejněny v časopise "Výběr" z prací členů historického klubu při Jč. muzeu čís. 2/1978 a proto doplňujeme:

Zadávání prací na stavbě železnice se dělo poněkud složitě. Společnost zadala úsek stavby pachtýřovi, ten pak jednotlivé práce subpachtýřovi. Při tomto postupu se projevovalo mnoho nepoctivosti, hlavně při výplatách dělníků. Vznikala nespokojenost, která sice se neprojevila ihned, ale hromadila se, až vybuchla dne 19.10.1827 v Budějovicích a dne 27.10.1927 v Kamenném Újezdě, kde byla dělníkům zadržena mzda. Promluvme tedy aspoň o budějovickém případu, kde "namočen" náš "Borák" jménem FESSL z čp. 16 a z Poříčí dělník Albert Blätterbauer.

V pátek 19. října 1827 se pojednou v Budějovicích před domem, kde sídlil F. A. Gerstner, stavitel celé trati, shromáždil "velký dav" lidí, většinou dělníků ze stavby železnice a dožadoval se k němu přístupu. Srocení vyvolalo rozruch. Budějovičtí neměli totiž Gerstnera i celou společnost v lásce. Neví se přesně, kde tehdy Gerstner bydlel, bylo to ale někde na náměstí. Dle Gerstnerova hlášení budějovickému magistrátu se podařilo "zbouření zdolat jen díky své fyzické zdatnosti a jeho účastníky vytlačit ven, když se pokoušeli vniknout domovními dveřmi do domu. Za pomoci jednoho ze svých dozorců podařilo se též 2 účastníky zadržet a odevzdat magistrátu k potrestání."

V hlášení pro magistrát vysvětlil Gerstner příčiny tohoto "vzbouření". Dva židovští pachtýři - Vojtěch a Šalamoun METZLOVI - své dělníky nevyplatili a utekli, samozřejmě i s penězi. Gerstnerovi se nepodařilo dělníky uklidnit, i když uvedl objektivní příčiny. Byli to právě uvedení dělníci - Fessl a Blätterbauer - kteří stáli v čele zbouření a ostatní popuzovali.

Oba delikventi byli zatčeni a magistrální rada Schmidt je podrobil protokolárnímu výslechu psaném kostrbatou češtinou, neboť oba byli české národnosti.

Josef FESSL byl 55-ti letý výměnkář a nádeník, podaný poříčského statku, "bytem v Bienendorfě čp. 16". Udal, kolik žid Metzl mu dluží a kolik jeho synovi, když u něho na Včelné bydlel. Pak si stěžoval Fessl, jak mu Gerstner "wysstauchal" - dal mu 4 rány pěstí a 4 hůlkou, vyhnal mi do dvora a nechal mi aretýrowat" tak uvedeno v protokolu.

Albechtu Bläterbauerovi bylo 41 let, byl nádeník, poddaný komářického panství, bytem ve Vrábči, otec pěti synů. Metzel mu dlužil 31 zlatých 54 krejcarů a lidem, kteří s ním dělali, 50 zlatých a poněvadž jej lidi měli za řádného kontrabanta, žádali peníze na něm. Bläterbauer si také stěžoval, jak Gerstner s ním hrubě jednal a popisoval, jak o Fessla hůl přerazil. Magistrát města Budějovic oba dělníky nepotrestal, ale postoupil případ do Krumlova, přiložil doklad ranhojiče, že "oba jsou k jakékoli práci a tělesnému trestu schopni. Doporučil ještě potrestání policejně pěti ranami holí. "Punctum, satis, písek na to!" jak zpívá Kecal v Prodané nevěstě. Není pochyb, že těch pět ran holí oba skutečně dostali.