Vytisknout tuto stránku

Z kroniky Včelné díl V - František Kroneisl

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

František Kroneisl

Narodil se dne 11.1.1901 v Boršově /čp. 20/, okres České Budějovice z rodičů Jan a Rosina Kroneislovi. Chodil jen do obecné školy v Boršově, vyučen nebyl, pracoval jako dělník na pile v Křemži, kde při úraze přišel o část prstů, na levé ruce. Pak se v roce 1924 stal pojišťovacím agentem nově zakládané Československo-francouzské společnosti MERKUR, pobočka v českých Budějovicích. Ve svém povolání byl opravdu mužem na svém místě. Měl v dalekém okolí mnoho známostí, jeho jednání bylo přímé a čestné, a není proti divu, že jeho konto bylo značně aktivním. Se svou lehkou motorkou značky DKV zvládal širokou oblast, a lidé byli s uzavřenými pojistkami spokojeni. Byl velice sdílný a příkladně ochotný.

Pro svou sdílnost, kterou projevoval dost otevřeně, zvláště když v roce 1944 bylo již zcela jisté, že fašistické Německo válku prohraje, byl prostřednictvím svého kamaráda z mládí Franze Koklara, příslušníkem Gestapa a dozorcem vězňů v Praze na Pankráci, aby si dal pozor a nikde nic nemluvil, protože by mu jinak nemohl pomoci. Manželka Kroneislova mu navrhovala, aby odejel udánlivě na práci do rakouského Lince, přitom aby se ale schoval u příbuzných na Šumavě, a ona že po nějakém náletu - tehdy již dosti častými - ohlásí, že se jí muž nevrátil. On však nevěřil, že několik měsíců před koncem války by se mu ještě něco mohlo stát.

Ukázal se však opak této naděje. Dne 4.9.1944 přijelo na Včelnou do bytu /čp. 144/ před polednem Gestapo. Dva syny /11 a 9 roků/ vyhnali na zahradu, kde byli hlídáni, aby nešli otci naproti. Prohlídka bytu skončila sice bezvýsledně, ale jakmile přišel František Kroneisl domů, byl zatčen, odvezen do Čes. Budějovic tam vyslýchán. Dne 14.11.1944 vezen vlakem do Prahy. Z vlaku se mu podařilo vyhodit ve stanici Chotýčany dopis s adresou, který tam dobrý člověk poslal manželce. V Praze byl dne 29.11.1944 odsouzen do vězení na 3 roky. Vytýkalo se mu, že měl dostat benzín pro motorku z německého letiště v Plané, ale protože se to neprokázalo, byl obviněn z poslouchání cizího rozhlasu. Při soudním líčení ve Strakově akademii byla přítomna manželka Marie a ještě další tři příbuzní. Do soudní síně byl přiveden Kroneisl strašně hubený a potlučený. Dne 29.1.1945 došel manželce dopis a tímto pokryteckým sdělením:

"Musím Vám s politováním sdělit, že Váš manžel František Kroneisl, nar. 11.1.1901 v Boršově zemřel ve zdejší vězeňské nemocnici dne 27.1.1945."

Za pomoci známých, ale především za pomoci svého švagra, Františka Dudáka z Prahy, který následující události zesnoval, bylo Kroneislova tělo odvezeno do Ďáblic, kde bylo pochováno na hřbitově jen do hloubky 70 cm s tím, že po skončení války bude převezeno domů. Byl pochován pod falešným jménem Kneisl. O tento podvod se velmi zasloužil oblékač mrtvol Pánek, hrobník v Ďáblicích. Tento český člověk byl po osvobození v r. 1945 popraven pro okrádání mrtvol /vylamování zlatých zubů/. K umožnění tohoto podvodu se draze platilo penězi i naturáliemi. Tělo pomáhal nakládat již jmenovaný František Dudák. Odvoz do Ďáblic byl velmi dramatický. Nelze jej zde celý popisovat. Tělo zvěčnělého bylo pitváno, soudě podle řezů v zápěstí a na loktech. Všechny klouby na těle byly zhnisány. Byl prý to strašný pohled na člověka. V roce 1952 byl hrob v Ďáblicích otevřen a ostatky zpopelněny. Urna je uložena na hřbitově v Záblatíčku na okrese České Budějovice, v rodišti Kroneislovy manželky. Kdo zvěčnělého udal nebylo při obnově procesu v r. 1966 zjištěno. Objevila se jména gestapáka Wittnera, rodem z Homol, jednoho Němce ze Včelné a nějaký Boček z Rájova.

Umučenému byl udělen "In memoriam" řád čsl. válečného kříže 1939 a pozůstalým vydáno Osvědčení podle zákona 255/1946 Sb. pro důchodové nároky.