Vytisknout tuto stránku

Z kroniky Včelné díl V - František Cais

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

František Cais

Narodil se v dubnu 1914 v Robách, obec Jánské Údolí čp. 31, okres Český Krumlov, z rodičů Václava a v Anny Caisových. Vychodil 4 třídy měšťanky v Křemži, vyučen řezníkem. Po vyučení zůstal u rodičů, kteří měli obchod dobytkem a malé hospodářství. Základní vojenskou službu vykonal jako vrchní praporní kuchař 1. pěšího pluku Mistra Jana Husa v Kaplici. Nebyl ženat. Po nedobrovolném odstoupení pohraničí v září 1938 rodina evakuovala k otcově sestře do Plava, a pak si pronajala hostinec ve Včelné. /U Šanderů/ čp. 29. Ve dne nakupoval se svým bratrem Václavem Caisem dobytek a večer pomáhal v hostinci. Zmíněný bratr měl povolení "Oberlandratu" v Českém Krumlově, že smí v pohraničí dobytek nakupovat a prodávat jej firmě Lukesch, řeznictví v Českých Budějovicích. Povolení znělo kupř. na 50 kusů hovězího dobytka za měsíc, ale převedlo se až 200 kusů dobytka, tedy 150 kusů, tak říkajíc, "na černo", které byly posílány do různých míst tzv. Protektorátu Čechy a Morava, nejvíce na přerovsko.

Při kontrole se však na tyto nepřípustné machinace /s hlediska německého/ přišlo. Byli zatčeni: otec a synové Václav a František. Otec Václav byl propuštěn za 24 hodin, syn Václav za 10 dní, aniž na ně něm. kriminální policie podala oznámení. Zůstal tam však syn František, kterého vyslýchala nejen zmíněná kriminální policie, ale i Gestapo. Dne 23.3.1945 byl převezen do Prahy, do věznice na Pankráci. Koncem dubna měl být soud, ale líčení se nekonalo, protože veškerá soudní řízení byla protektorátní českou vládou zastavena. Naopak byli dne 5.5.1945 o 9. hodině, v den pražského povstání, všichni vezni z Pankráce propuštěni. Jak bylo šetřením zjištěno, zašel v 15 hodin Václav Cais na Karlovo náměstí k jedné paní, nechal tam kufřík s prádlem, dal té paní adresu do Včelné a řekl jí, že jde k rodičům. Adresu ji však dal již do zabraného a dnem 9. května 1945 již do osvobozeného československého území, tedy do Jánského Údolí. Domů do Včelné však nedošel. Veškerá pátrání i prostřednictvím Československého červeného kříže, byla bezvýsledná. Není vyloučeno, že padl v bojích pražského povstání, nebo šel domů pěšky a stal se obětí německé armády. To jsou ovšem jen dohady. Skutečností zůstává, že nebýt II. světové války nebylo by smrti Františka Caise.