Z kroniky Včelné díl V - Rodina Wachtlova

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

Rodina Wachtlova

Emil - Berta - Markéta WACHTLOVI, byli židovské národnosti, kteří se jako rodina přistěhovali na Včelnou snad v r. 1936 z Českých Budějovic. Před tím byli v Klatovech. V Českých Budějovicích byl Wachtl obuvníkem. Na Včelné si koupili od bývalého drogisty Ladmana z Čes. Budějovic rodinný domek čp. 71, kde je za našich časů umístěn Místní národní výhor. První kronikář obce Josef Klomfar napsal o této rodině ve II. díle kroniky samostatnou sta s titulkem "První žid na Včelné".

Protože chybí z doby první republiky na MNV veškeré doklady, nelze přesně o nich nic uvésti. I za jeho života jsme o této rodině věděli celkem málo. Nesžili se s námi. Wachtl si zařídil ve svém domku malou výrobu modřilky na prádlo, zaměstnával jednu ženu, manželka míchala esence a manžel chodil s onou pracovnicí po vesnicích a prodával.

Po záboru Československa dne 15.3.1939 nastala velmi zlá doba pro Židy. Tak jak to bylo s nimi prováděno v Německu, tak to bylo přeneseno k nám. Nejprve je zbavili majetku, označili je jako bezprávné žlutou hvězdou Davidovou, s nimiž bylo zakázáno se stýkat, nedostali potravinové lístky, zbavili je zcela svobody, umístili je v koncentračních táborech, ze kterých nebylo návratů. Rajský plyn všechno zařídil. Tak to bylo i s naší rodinou. V září 1939 přijelo pro ně Gestapo a odvezlo je do Českých Budějovic. Když je odváželi, dívala se sousedka Marie Heriánová /č. 37/ na tu smutnou věc od vrátek domu. Paní Wachtlová se dívala vyděšeně z okna, ruce měla sepjaty, a obličej jako křída bílý. Více o nich nebylo slechu.

Jak bezprávný a štítivý tvor v očích Němců byl Žid, je patrno z Prohlášení, které museli vyplnit a podepsat rodičové dští školou povinných. Zní:

Na vyžádání školy prohlašuji místo přísahy, že žák /kyně/ narozená ....... není ani Židem /Židovkou/ ve smyslu § 1 vládního nařízení ze dne 4.7.1939, 3.136 Sb. z r. 1940, ani není židovským míšencem /židovskou míšenkou/ 1. stupně ve smyslu vládního nařízeni z 9.4.1942, čís. 137/42 Sb. Z jeho prarodičů nebyl nikdo podle rasy úplně židovský.

Jsem si plně vědom trestů a právních následků, které jsou stanoveny na nepravdivé nebo nesprávné prohlášení obecným zákonem trestním eventuelně jinými zákonnými předpisy. Beru na vědomost, že si mám co nejdříve opatřiti, a ředitelství na jeho vybídnutí předložiti, všechny potřebné doklady o arijském původu, resp. průkaz o něm. Dále prohlašuji, že tento žák je národnosti .........

V......... dne........ Podpisy rodičů, byt............

Jak odporné to bylo tehdy, když jsme to museli podepisovat, a jak ještě nesmyslněji to vypadá při čtení tohoto prohlášení dnes!