Z kroniky Včelné díl V - Podrobnosti ke smrti Jaroslava Rybáka

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

Podrobnosti ke smrti Jaroslava Rybáka

Poněvadž poprava zdejšího občana Jaroslava RYBÁKA je jediný případ, k němuž kronikář má k disposici nejen ústní informace jeho rodiny, chceme se znovu touto bolestnou věcí znovu zabývat, aby po letech, až snad bude tato kronika čtena na besedě s občany, lidé získali přehled o té hrozné porobě národa a utrpení jeho v době 1938-1945. Proto jsme sepsali stručné životopisy těchto popravených nebo těch, kteří sice zemřeli za normálních okolností, ale jako galejníci ušlápnuti německou botou vojenského národa - "Herrenvolku".

Níže uvádíme výpis z rozsudku mimořádného lidového soudu v Českých Budějovicích ze dne 4.9.1945 ve věci obžalovaného Karla ČERNÉHO, narozeného dne 1.11.1895 v Českých Budějovicích, školníka. Blockleitera místní organisace NSDAP Včelná.

Jest VINEN,

že dne 9. června 1942 ve Včelné, v době zvýšeného ohrožení republiky ve službách a zájmu Německa, vyhrožoval Růženě Rybákové vraždou - zastřelením -, aby na ní vynutil prozrazení osob, které navštěvovaly rodinu Rybákovu, přičemž pohrůžka byla taková, že se jí mohla té, jíž bylo vyhrožováno, hledíc na okolnosti a osobní povahu její a na důležitost zla, jimž bylo hrazeno, vzbudit důvodná obava,
a tím spáchal
zločin podle §u 3, odst. 2 retribučního dekretu a odsuzuje se za to podle §u 11 retribučního dekretu k trestu smrti. Svědci: Marie Novotná, František Zwifelhofer - "Zellnleiter", František Holub, jehož svědectvím bylo zjištěné a prokázáno, že týž byl zatčen v Linci dne 29.6.1942, po týdnu převezen do Českých Budějovic, kde byl na Gestapu vyslýchán o tom, že používá výroků proti Říši, že poslouchal cizí rozhlas a že rozšiřoval letáky. Když tuto činnost popíral, byl konfrontován s Černým, který mu tvrdil do očí, že lidé mu donesli vše to, co svědkovi bylo kladeno za vinu, a jestli chce, že mu přivede Novotnou. Současně svědek Holub má prý štěstí, že byl v Linci, protože by ho jinak stihl osud Rybáka, který byl popraven. Svědek Holub byl pak převezen na Pankrác, pak do Terezína a Dachau, kde byl až do dubna 1945, t.j. až do osvobození americkou armádou.
Soud má zjištěno, že Růžena Rybáková byla dne 9.6.1942 pozvána do kanceláře NSDAP ve Včelné, kde zasedal i obžalovaný Černý, Malaník, Kříž, ZwifeIhofer a kde byla dotazována, kdo k nim chodil, že obžalovaný Černý žádal, aby osoby ty jmenovala, hrozil jí, že bude postavena ke zdi. Vysmívali se Rybákové, aby si z toho nic nedělala, že její manžel byl stejně špatný člověk. Ona prý se může znovu vdát, chlapce dát do německé školy a bude se mít lépe než se měla. Když odmítla udat jména, dostala tři dni na rozmyšlenou. I pak nepověděla.

Nezávisle na tom, zdali Rybáková jména sdělí či ne, vyslýchalo Gestapo všech 17 občanů, kteří k Rybákům chodili a které Rybáková viděla na protokole s ní sepisovaném. Byl mezi nimi také bývalý starosta Včelné, Bohumil Černý. Dále tam byli, pokud se Rybáková ještě pamatuje, Jan Vávra, Josef Vávra, Jaromír Kalkuš, Karel Švarc a František Šálek.

Za všechny služby, které Karel Černý, včelenský občan, renegát, nacista a udavač Říši poskytl, dostalo se mu skutečného povýšení. Byl povýšen ze skladníka na školníka. A dostalo se mu ještě jednoho povýšení. Na návrh veřejného žalobce byl senátem odsouzen k trestu smrti a v 17 hodin dne 4.9.1945 veřejně popraven oběšením na vojenském cvičišti ve Čtyřech Dvorech.