Z kroniky Včelné díl V - Neobvyklá vedlejší profese

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

Neobvyklá vedlejší profese

U nás ve vsi máme občana, který na žádost majitelů nebo vedoucích činitelů někdy významných úřadů, otevřel tzv. nedobytné pokladny. Stávalo se tak především po 2. světové válce proto, že originální klíče od těchto pokladen se buď ztratily nebo chyběly vůbec, to v případě, že jejich vlastník - Němec - uprchl před koncem 2. světové války, aby se nedostal do "nepovolaných rukou" a konečně důvodem otevření bylo vyloupení pokladny.

Tím občanem, který s povolením svého mistra takové případy dovedně likvidoval, "kasu udělal" jak říkají "odborníci", byl František PAPOUŠEK, nar. 1906, bytem Tyršova ulice 235.

Vedl si o tom zápisník. Byl zaměstnán u německé firmy Neuwirth v Českých Budějovicích, u níž pracoval již za doby první republiky. Požíval u svého šéfa velké důvěry. Otevřel celkem 123 nedobytných pokladen. Jde především o německé protektorátní instituce vojenské, tajné policie atd., jichž jména si kronikář v konceptu zapsal, ale které nehodlá zde uvádět, protože nám připomínají naši přetěžkou dobu, a pak nejsou celkem důležitá. Uvedu jen Leopolda Hájíčka. Dotazoval jsem se, co v některých případech značí u otevřené pokladny značka VY.. To značí, řekl kronikáři Papoušek, že když ji kasař otevřel a peníze tam nenašel, našel jsem tam já od něho v papíru zabalené..... /Myslím, že ty tečky jsou dost výmluvné/. Takových případů bylo šest. Dovolte kronikářovi, aby ocitoval tajenku z časopisu Hádanka a křížovka. Jak slušně si v tomto případě počínal kasař, který po dvacetihodinové námaze otevřel pokladnu a našel tam jen náušnice. Napsal na pokladnu rozhořčeně: "V životě jsem ještě neviděl tak ubohou banku"!

Třicet devět případů otevření pokladen měl náš "kasař" po květnu 1945. Když chtěl otevírat nedobytnou pokladnu na MNV v Soběnově, přišel právě včas, aby zabránil místnímu kováři v pokusu o otevření autogenem. Po otevření pokladny Papouškem bylo z ní vytaženo: 6 vojenských granátů, 2 kg dynamitu, 2 kg dynamonu. Co by se bylo stalo, kdyby Papoušek přišel o chvíli později, je nasnadě.

Na zakončení kapitoly řekněme ještě tuto zajímavost. Papoušek dělal krátce po osvobození vlasti, pro novou šibenici na dvoře Lidového soudu v Českých Budějovicích, jeden hák a dvě kolečka. První na ní skončil život František ČERNÝ, kdysi náš občan, který udal rovněž našeho občana v době protektorátu, Jaroslava RYBÁKA, který byl bez soudu ještě s dalšími asi sedmdesáti vlastenci zastřelen Němci v Táboře. Papoušek řekl, že byl popravě přítomen v bezprostřední blízkosti. O případu Jaroslava RYBÁKA je podrobně psáno v zápisech za rok 1975.