Z kroniky Včelné díl V - Trochu historie o škole

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

Trochu historie o škole

Od vzniku obce Včelné, t.j. v r. 1784 - 1785, kdy zde bylo celkem 20 domků, z nichž některé nebyly ještě dostavěny, chodili naši předkové do školy v Kamenném Újezdě. Jejich mozky a těla tvárnili jim tehdy rákoskou učitelé Jakub Liška /1784/, Frant. Sompek /1809-1835/ - od r. 1815 měl pomocníka Václava Kříže, Jan SOMPEK /1835-1878/. Ves Březí, nebo-li jak se tehdy říkalo "Občina Březí" patřila ke škole boršovské. Když pro obce Březí, Včelnou a Poříčí bylo ustanoveno postavit samostatnou školu, bylo rozhodnuto, že tato škola bude stát v Poříčí. Protože však Poříčí nemělo vhodnou místnost, kde by mohlo být pro tyto tři obce vyučováno než bude postavena řádná školní budova, byla škola umístěna ve Včelné v najatém domku čp. 45, který byl majetkem tehdejšího majitele /říkalo se pána/ poříčského panství rytíře Josefa PACHNERA s přídomkem "von", tedy šlechtice. Nyní je majitelem František Beníšek. Prvním učitelem, který měl v tomto domku i byt, byl pan učitel THIER. Škola byla jednotřídní. Tento stav však netrval dlouho, protože škola ve Včelné byla pro počet dětí ze tří vesnic malá, a ve špatném stavu. Proto byla vesnice Včelná opět přiškolena ke Kamennému Újezdu. Teprve v roce 1892 byla dostavěna škola v Poříčí a tak od 22.12.1892 začaly včelenské děti do ní chodit. Její stavba byla zahájena r. 1889 podnikatelem Františkem Vyžrálkem /narozen 1857, zemřel 1895 v Kamenném Újezdě otcem býv. význačného obchodníka tamtéž/. Škola stála 9012 zlatých, 2 krejcary. Protože stavba byla zadána podle nabídky za 7270 zlatých, 86 krejcarů, prodělalo se tedy na této stavbě 1741 zlatých 16 krejcarů.

Včelenské děti to neměly tehdy lehké s tou školní docházkou. Ale neměli to tehdy lehké ani tehdejší učitelé. Kázeň ve škole téměř před 100 lety měla povážlivou úroveň. Farní kronika v Kamenném Újezdě zaznamenává případ, kdy tuto školu navštívil českobudějovický biskup, ale ve třídě při jeho vstupu nebyly žádné děti. Využily totiž díry ve zdi za nepřítomnosti pana učitele SOMPEKA, který šel pana biskupa přivítat, a ze třídy dírou ve zdi utekly. Tato příhoda napomohla tomu, že nevyhovující škola dostala přístavbou poschodí. K osobě pana učitele nutno ještě dodat, že měl pro své kvality titul "vzorný učitel" /Musterlehrer/, tak jako jej mají za dnešních dnů někteří dobří učitelé. Jeho syn JAN podědil kvality svého otce a jako vzorný učitel dostal řád železné koruny s křížem. Zasloužil se mimo jiné i o obsáhlý hudební archiv kostela. Naši prapradědové měli tehdy výborné učitele.

Budova školy v Poříčí - správně bychom měli napsat v Boršově - je základní školou i pro děti za našich časů a to pro prvních pět ročníků. Do dalších čtyř ročníků chodí naše děti do školy v Rožnově, tak jako ještě za Rakouska a v první republice, chodily děti do tehdejší "měšťanky". A protože se svět vyvíjí stále k lepšímu, Včelná má reálnou naději, že do deseti let zde bude zřízena základní devítiletá škola, jak jí uvažuje územní směrný plán. Situována bude na kraj lesa v prostoru mezi ulicí Úzkou a Sokolovského. Bude nejen moderně vybavena, ale zarámována do hygienického prostředí jaké především škole náleží.

Boršovští, kteří budou jednou součástí aglomerace Včelná-Boršov prosadili vzhledem na vzdálenost, že nebude mít toto budoucí sídliště společnou školu ve Včelné, ale prvních pět ročníků pro děti z Boršova /a jeho části Poříčí/ bude chodit do školy v bývalém Poříčí, kde se tato škola bude v r. 1973 nákladně restaurovat 1,5 milionovým nákladem.