Z kroniky Včelné díl V - Stavební deník "Školy Poříčské"

Kronika Včelné, díl V., r. 1972-78

Stavební deník "Školy Poříčské"

Kronikář jej získal darem od syna stavitele této školy pana Františka VYŽRÁLKA, bývalého obchodníka z Kamenného Újezda. Z tohoto deníku jsme se dozvěděli, že Josef ŠMÍD, hostinský v Kamenném Újezdě a František VYŽRÁLEK byli společníci. Prvně jmenovaný měl na starosti dopravu, druhý stavěl.

Stavba poříčské školy byla zahájena roku 1889, kdy 19.4. je zapsán první výdaj "zedníkům na výplatu" 125 zlatých 25 krejcarů. Písek na stavbu se vozil z Roudného, vápno z Krumlova. Co stál písek není uvedeno, ale dovoz po dobu tří dnů jedním párem koní, stál 6 zlatých. Kamna ze Čtyř Dvorů od Sattlera stály 40 zl. 70 krejcarů.

Zajímavé je, že se zedníkům kupovalo pivo a rum. Tak 5 lahví piva a 3 porce rumu stály stavitele, který to všechno poctivě zapsal do výdajů, 63 krejcarů. To byla tehdy láce! My jsme za dnešních dnů tak dalece nedospěli, aby stavební podnik platil zedníkům útratu, a dokonce v takovém sortimentu. Za našich dnů však máme problémy, jak zařídit, aby se pracovní přestávky pro tzv. "osvěžení" co nejvíce zkrátily.

Cihly se vozily na stavbu jednak z panské cihelny ve Včelné, která stále těsně u silnice proti strážnímu domku ČSD čís. 50 a proti domku čp. 39. Tato byla zrušena po 1. světové válce asi v r. 1920. Dnes na jejím místě stojí rodinné domky č. 199 /Štvánovi/ a čp. 144 /Machovi/. Dále se vozily cihly z Boršova, kde cihelna byla postavena proti Zátkově továrně /přes řeku/. Také po ní není dnes památky. Jak společníci někam jeli v zájmu stavby, dali si hradit útratu.

Dnes tomu říkáme stravné nebo cestovné. Tak kupř. útrata U Kalkuše ve Včelné stála 4 zl. 50 krejcarů. To musely být při tehdejších cenách hotové hody.

Na stavbě školy se podílel i náš klempíř CETTL částkou 30 zlatých 50 krejcarů. A tak postupují položky jedna za druhou: dal za vuřty u Hrdiny, útrata u Kalkuše, kováři z Pořiče, cihly od žida z Boru. Velká láhev piva stála tehdy 15 krejcarů. Je tam i položka na zaplacení nemocenské pokladně - 30 zlatých. Již tehdy měl někdo odpovědnost za dodržování stavebního řádu. Stavební dozor na stavbě poříčské školy měl pan POSTL, který jako polír stavěl budovu budějovického soudu. Byl to strýc našeho občana Bedřicha HOUSKY staršího /čp. 211/.

V době, kdy se škola stavěla, byl starostou v obci Poříčí-Včelná pan Josef KALKUŠ, jehož syn Josef narozený 1888 /zemřel 1941/, byl za doby první republiky /trvala jen 20 let 1918-1938/ významným a populárním starostou naší obce.

Ve stavebním deníku jsou uvedeny položky /za celou dobu stavby/, které oba stavební společníci "vedle kasovní knihy p. starosty ze Včelné, p. Kalkuše" na výdaje přijali. Bylo to asi 4100.- zlatých. Obec Jamný je v deníku nazývána "Jamlý". Stavitel tam jel k tesaři, a byla z toho útrata 1 zlatý 20 krejcarů, takže už tehdy se "rejžovalo", jak mi dnes říkáme. I taková maličkost jako je "psaní do Velešína...4 kr." se zapsala. A zase "dal tesařům na kořalku a vuřty". "Dal Venclovi Vávrovej ženě - 25 zlatých za cihly". To byl tehdy včelenský cihlář ve službách majitele panství v Poříčí. Vlastně už ani nesmíme psát "panství", protože robota byla zrušena r. 1848. To byl už jen majitel velkostatku v Poříčí. Říkalo se tehdy "panská cihelna" nebo "pánův domek". Vyskytují se zde pojmenování jako FROJDA /nyní čp. 7 - Petrovi/, NA CUKRMANDLU. O Cukrmandlu bude hovořeno samostatně. Ve výdajových položkách následuje "útrata zedníkům a litkup"..... 11 zlatých. Když pivo za starého Rakouska bylo jako křen - jak píše první kronikář - a za korunu v kapse sis pořídil pořádnou opičku - chtěl bych vidět tu náladu pořízenou za 11 zlatých. V položkách příjmů se vyskytuje také příjem od tehdejšího majitele velkostatku rytíře von KLAUDYHO, v částce 1550 zlatých, takže ani tomuto největšímu poplatníkovi obce Poříčí-Včelná se povinnosti nevyhnuly.

Deník je psán vypsaným čitelným písmem, česky, a svědčí o tom, jak se pomalu a pracně stavělo proto, že dopravními prostředky byli jen koně nesrovnatelně pomalejší s dnešními rychlými nákladními auty. Svědčí také o cenách a proto bude tento deník tvořit trvalou přílohu kroniky obce. Panu Vyžrálkovi, který jej kronikáři daroval, a jemuž je dnes již 82 roků, bylo místním národním výhorem ve Včelné písemně poděkováno.